Zadání města
ZADÁNÍ Č. 3: KLECANY
REVITALIZACE NÁMĚSTÍ A PŘILEHLÝCH PARKOVÝCH PLOCH
Klecany se nacházejí ve Středočeském kraji na sever od Prahy a jsou v současnosti nejmenším městem okresu Praha - východ. Součástí Klecan jsou i části obce Drasty, Zdibsko a Klecánky, které leží přímo na břehu Vltavy. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měly Klecany celkem 1971 obyvatel, k začátku roku 2008 však tento počet vzrostl vlivem významné bytové výstavby na necelých 2 300 obyvatel.
Historie
Podle pověsti nechal kníže Přemysl roku 777 v Klecanech zřídit chrám a postavit hrad, který daroval spolu s malým územím svému věrnému služebníkovi, po němž pak toto místo obdrželo název Klecany, neboť byl kulhavý (klecavý). Je to však jen jedna z teorií o vzniku názvu města. Z archeologického výzkumu v prostoru zámecké zahrady v roce 2005 se archeologové domnívají, že slovanské hradiště zde bylo založeno na přelomu 9. a 10. století. První písemná zmínka o Klecanech je z roku 1316. Klíčovým bodem v historii Klecan byl počin krále Vladislava II. Jagelonského, který v roce 1507 povýšil ves Klecany na prosbu vladyky Zikmunda z Boršic a na Klecanech na městečko. Během třicetileté války bylo toto privilegium ztraceno, Klecany se staly opět městem až 1. 7. 1994.
Na základě archeologických výzkumů z poslední doby se lze domnívat, že klecanské hradiště, ležící na jižním svahu nad Vltavou, může být hledaným Pravým Hradcem, který zajišťoval vizuální komunikaci mezi Pražským hradem a Levým Hradcem. Unikátní nálezy slovanského pohřebiště tomu nasvědčují.
Výraznou dominantou města je Klecanský zámek. Původní tvrz, která stála na jeho místě, je vzpomínána již v roce 1380. Zámek prošel řadou úprav a složitým stavebním vývojem. V současné době je zámek plně zrestaurován a slouží jako sídlo soukromého majitele. Druhou dominantou města je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1332. Na konci 18. století byla původně gotická stavba přestavěna v jednoduchém slohu barokním a o století později znovu přestavěna podle návrhu architekta Jana Vejrycha ve slohu české renesance.
Nedaleko klecanského kostela je umístěna barokní socha sv. Jana Nepomuckého původem z 18. století. Druhou významnou sochařskou plastikou je sloup se sochou sv. Václava ze 2. pol. 17. století. Tento sloup stál původně u vchodu do panského dvora v Přemyšlení. Nyní je umístěn před kostelem. Obě sochy jsou zapsány v Rejstříku státního seznamu kulturních památek.
Výrazem vzpomínek občanů města na významného spoluobčana bylo postavení pomníku Václava Beneše Třebízského od Ladislava Šalouna v roce 1898, i když mu byl již v roce 1894 postaven pomník s Myslbekovým Ukřižovaným od českých literátů.
Z iniciativy vdov a sirotků po padlých a zemřelých vojácích rozhodlo obecní zastupitelstvo 22. dubna 1922 o postavení Pomníku padlým obětem I. světové války. Ten zhotovil akademický sochař Jan Drobínek z Kolína. 28. října 1922 byl slavnostně odhalen na dolním konci náměstí. V roce 1977 byl v rámci úpravy náměstí přemístěn do jeho středu. Po roce 1945 zde přibyla další deska se jmény padlých a umučených ve II. světové válce.
Další památkou Klecan je budova sloužící v 1. polovině 18. století jako pivovar, kterou vlastnili jako celé panství Klecan Gallasové. Před 2. světovou válkou zde byl i obchod „U Felixů“, čerpací stanice pohonných hmot a vinopalna. Po válce byl objekt využíván pro bydlení a jako prodejna, nyní je zde truhlářská dílna a je značně zchátralý.
Kultura
Ve městě se pořádá řada kulturních akcí, které se konají ať již nárazově, nebo pravidelně. Jedná se nejen o různé vzpomínkové slavnosti – vzpomínka na TGM na Černé skále, uctění památky obětí I. a II. světové války a připomenutí vzniku samostatného Československa. Od roku 2000 se v Klecanech pravidelně pořádají masopustní průvody, velikonoční a vánoční jarmarky, slaví se Havelské posvícení. Velkou roli zaujímá v kulturní i sportovní oblasti periodická akce „Klecanská veterán rallye“. Akce se koná každoročně druhou sobotu v červnu, již od roku 1997. Velkou nevýhodou pro město je nedostatek prostor, kde by se občané mohli scházet. Všechny akce se odbývají na volném prostranství na náměstí nebo v malé obřadní síni městského úřadu.
Současný stav náměstí a parků
Přirozené centrum města Klecany, náměstí Třebízského, v současné podobě nevyhovuje funkčním ani estetickým požadavkům. Náměstím prochází jedna z páteřních komunikací vedoucí k Vltavě do Klecánek a komunikace vedoucí k severní části města. Ve středu náměstí je v současné době nevzhledná asfaltová plocha sloužící jako parkoviště. Na náměstí se nachází konečná i průjezdná zastávka příměstského autobusu. chodníky pro pěší jsou zcela nefunkční. Náměstí má relativně obdélníkový tvar a v severovýchodním cípu k němu přiléhá požární nádrž, která již delší dobu neslouží svému účelu.
Poslední úpravy náměstí byly realizovány v osmdesátých letech, kdy byla zbourána sokolovna, která stála v místě zatravněné plochy za nynější zastávkou autobusu, (pozemek po sokolovně není v majetku města). Dále byl účelově přesunut pomník padlým obětem I. a II. světové války z jihozápadního cípu náměstí do centra náměstí a na západní straně náměstí bylo jako dominantní prvek postaveno nákupní centrum, které se v nedávné době dočkalo přestavby na bytové a kancelářské prostory.
Různorodost staveb na náměstí působí chaoticky a současné řešení plochy náměstí tento dojem pouze umocňuje. Proto město Klecany požaduje vypracovat projekt na revitalizaci náměstí i přilehlých parkových ploch v Klecanech.
K náměstí přiléhají v severozápadní části 3 parky v poměrně prudkém svahu. Jedná se o park Třebízského, park pod kostelem a park u fary. Park Třebízského je díky nefunkčních schodům prakticky nevyužívaný, ale u sochy V. B. Třebízského je zajímavá plocha, která byla v loňském roce využita k divadelnímu představení. Parkem pod kostelem s převážně akátovým porostem vedou poměrně frekventované císařské schody k parku u fary, zdravotnímu středisku a zastávce autobusu. Park u fary působí nejucelenějším dojmem.
Záměr
Při vypracovávání studie je třeba zohlednit a vyřešit tyto požadavky a skutečnosti:
1. Město Klecany vlastní převážnou většinu ploch na náměstí, ale vlastní minimum nemovitostí k náměstí přiléhajících, proto velmi těžko může zasahovat do jejich vzhledu.
2. Řešení komunikací a parkování: Je třeba navrhnout funkční síť komunikací pro pěší, funkční síť obslužných komunikací i s vhodným povrchem, dále dostatečný počet parkovacích míst na náměstí (cca 50) Tato stání ale jsou využita převážně v pracovních dnech a o víkendech mohou sloužit k jinému účelu.Současně je třeba zohlednit fakt, že na náměstí se nachází průjezdná zastávka příměstského autobusu (která již nemusí sloužit jako koncová). Zároveň by na náměstí mělo zůstat místo pro kontejnery na tříděný odpad.
3. Zeleň: Město požaduje v co největší míře zachovat vzrostlé zdravé stromy na náměstí, vyřešit na vhodných místech výsadbu mladých stromů a neopomenout i ostatní složky zeleně. Stromy na náměstí by měly posilovat jeho tvar a prostor (na rozdíl od zeleně parkové).
Pomník padlým obětem I. a II. světové války: Město se přiklání k návratu pomníku padlým na jeho původní místo, popřípadě ponechání pomníku na současném místě. Jiný přesun pomníku je možný, pokud je prostorově opodstatněný.
4. Kulturní funkce náměstí:V současné době je náměstí často využíváno při různých kulturních akcích, které se zde konají (Veterán rallye, masopust, posvícení, pouť, vánoční zpívání pod stromečkem, Dopravní soutěž mladého cyklisty, Běh do schodů,…) a městský úřad i občané města, spolky a sdružení počítají s pořádáním dalších nových akcí, proto by náměstí mělo být vhodným prostorem k shromažďování obyvatel. Pro tento účel může být navržen do prostoru po bývalé Sokolovně objekt sloužící jako jednoduchý společenský dům, který "komunikuje" s náměstím a občany obdobně jako italské "lodžie".
Program společenského domu:
- halový univerzální prostor cca 25x13m se zázemím (šatna, WC)
- venkovní lodžie s funkcí pódia
- malý kafebar (cukrárna) (na náměstí jsou již dnes dvě restaurace a další konkurence by neměla smysl)
- universální spolková místnost cca 30 m2 - pro maminky s dětmi, loutkové divadlo, možnost malé výstavy
- improvizovaná dílna.
Veškerá zázemí domu je třeba minimalizovat, případně slučovat. Dům je vhodné koncipovat jako nízkoenergetický (např. řízené větrání, s podlahovým topením, rekuperace, tepelné čerpadlo /pro zimní temperování/ apod.). Dům bude vytápěn plynem. Tvar střechy není předepsaný.
5. Vybavení náměstí: Je nutno doplnit vhodným mobiliářem a veřejným osvětlením, což by měly být společně s povrchem zpevněných ploch jednotící prvky tohoto prostoru, zahrnující i novinový stánek, který může být případně přesunut na jiné místo, případně včleněn do společenského domu. Dále by mohly být navrženy plakátovací plochy.
6. Ozvláštnění náměstí: Je možnost využít i vodní prvky v úpravě náměstí, jelikož nedaleko nad nefunkční požární nádrží se nachází vodní pramen.
7. Požární nádrž: Je vhodné posoudit funkci požární nádrže a v projektu využít vodní prvek (jezírko, umělé koryto pro tok vody z pramene s přepady, kašna apod.), případně navrhnout v blízkosti požární nádrže dětské hřiště.
8. Parky nad náměstím (parc. č. 626/16 a 626/11 + 626/14 + 626/35 a prostor 626/1 a 626/2): V parcích je nutné postupné nahrazení neperspektivních stromů. Plochy by měly být koncipovány i s ohledem na snazší údržbu (je nutné řádné srovnání terénu). Je potřeba dovybavit parky městským mobiliářem (lavičky, odpadkové koše, koše na psí exkrementy apod.) a sjednotit jeho vzhled s mobiliářem na náměstí. Také je možné navrhnout opravy a případné zbudování dalších staveb (schodiště, zídky), případně zbudovat dětská hřiště. Stejně jako náměstí, je žádoucí, aby parky sloužily k shromažďování obyvatel, aby došlo k jejich využití, např. u sochy V. B. Třebízského by mohl být přírodní amfiteátr, případně by mohlo být v parcích výraznější schodiště.
Prostor parku u fary na pozemku parc. č. 626/1 je třeba celkově rehabilitovat. V uvedeném prostoru by město chtělo zbudovat cca 5 nových parkovacích stání ve svahu nad silnicí, vedoucí k zdravotnímu středisku a ke kostelu (případně nalézt vhodnější místo).
V tomto prostoru je třeba nechat vyniknout vztahu čtyř významných budov: kostel, fara, zámek, škola (dnes zdravotní středisko). Dále je třeba přemístit autobusovou zastávku, která nevhodně zakrývá sochy Jana Nepomuckého a "Ukřižovaného" od J. V. Myslbeka. Dále je třeba počítat s tím, že v budoucnu by měla v prostoru u kostela začínat komunikace spojující střed Klecan, podél zámecké zahrady, s objektem kasáren, kde je počítáno se společenským a sportovním využitím.
Závěr:
Hlavním cílem je získání ucelené koncepce řešeného území a vlastní invence architektů, proto požadavky města především v otázce zbudování objektu na náměstí není nutné beze zbytku splnit.
Předpokládaná výše investice
Rozpočet na úpravy náměstí by měl odpovídat finančním možnostem města takovéto velikosti. Ve Strategickém plánu město navrhuje na revitalizaci náměstí v letech 2010 – 2013 částku 10 miliónů Kč a po roce 2016 dalších 10 miliónů Kč. Na revitalizaci parkových ploch město navrhuje v letech 2010 – 2012 částku 7 miliónů Kč.
