Studie č. 3
Klecany : urbanistická soutěž
Tato studie byla zaslána mimo soutěž od Ing. arch Kateřiny Svobodové a Ing. Petra Zemana. Přišla zvlášť na MÚ po ukončení soutěže.
Lidská sídla:
Klecany jsou malé městečko v těsné blízkosti Prahy se snadnou dosažitelností prakticky kamkoli jak autem, tak pražskou hromadnou dopravou. V blízkém okolí městečka jsou mohutné kolonie zcela nové zástavby rodinných domů velmi různorodého charakteru a rozdílné kvality. Proto je velmi pozoruhodné, jakým nevídaným způsobem se Klecany staví k výstavbě v nich samotných. Jsou velmi nesourodé. Mají několik pro Česko specifických staveb-kostel, faru, zámek… a zajímavé sochy, ale zároveň se nebojí moderní architektury. Možná proto, že zde byla postavena první modernistická vila mimo území Prahy. Nová zástavba, která se přímo dotýká absolutního centra obce rozhodně není nikterak ohyzdná, naopak zohledňuje a příjemně doplňuje náměstí. Rozhodně neurazí. Zajímavá je také přeměna bývalé jednoty na obytný dům. Jistá nesourodost nám v těchto souvislostech nepřišla na škodu. V návrhu jsme se pokoušeli tuto nesourodost hmotově dotvořit, ucelit a zkompaktnit.Přírodní podmínky:
Lze říci, že Klecany jsou velmi zelené městečko, na tak malé měřítko mají tři parky a náměstí plné stromů, kde sice tvoří dominantu památník padlým, avšak poněkud zvláštní je obrovská asfaltová plocha uprostřed. Tuto plochu jsme se rozhodli přetvořit tak, aby bylo patrné, že se jedná o centrum města a nikoli o parkoviště. Naprosto zde chybí vodní prvek, který se zdá být patrný z historických fotografií, proto jsme pramen, který vyvěrá u bývalé požární nádrže obnovili, na místě nádrže nechali vzniknout jezírko a potůčkem jej protáhli až na náměstí. Klecany leží na podloží z břidlice, prachovce a droby s žílami porfyritů. Z toho vyplývá i volba použitých materiálů.Koncepce:
Při uvažování nad touto lokalitou, jejím okouknutím a pročítání požadavků města jsme došli k několika závěrům. Náměstí jako místo pro setkávání občanů funguje i v této podobě, avšak spíše ve formě posedávání v okolních restauracích, nebo sezením na reklamních lavičkách u zastávky. Samotná asfaltová plocha je jak materiál napovídá zcela a jen pro auta.
Situace dětské hřište - býv. požární nádrž u náměstí
První naše úvaha směřovala k památníku padlým. Ten již byl jednou přemísťován a tvoří jakýsi středobod náměstí. Rozhodli jsme se jej ponechat na svém místě, protože většina příchozích do centra Klecan přijíždí po silnici směrem Klecánky a otvírá se jim pak přímý pohled na tento památník. Hlavní prostor pro shromažďování jsme proto umístili před tento památník. Jelikož jsme se snažili poněkud souznít s historickými souvislostmi a místem, rozhodli jsme se obnovit vodní pramen a vpustit ho na náměstí. Využili jsme naprosto zdecimovaného prostoru vodní nádrže a v těchto místech navrhli malou mělkou vodní plochu a u ní místními občany tolik postrádané dětské hřiště. Potůček jsme pak nechali protéct až k památníku padlých. Už jen pro symbol naděje, nový život. Potůček obteče sochu a pomalu se uprostřed náměstí zanoří, aby mohl pokračovat do Vltavy. Kolem tohoto pomyslného centra náměstí se pak otevírá dlážděný prostor z droby, která však rozhodně nemá budit jakkoli jasně definovaný prostor, jak tomu bývá u velkých měst, ale naopak klid měst malých. Proto jsou do spár a ďolíků mezi dlažbou zasazeny kvetoucí rostlinky. Vydláždění lemují záhony s květinami širokého spektra. Dosázeny jsou stromy (platany), které tvoří stín a prostor je doplněn novým mobiliářem. Náměstí dole uzavírá nový objekt společenského centra. Objekt má přidružené funkce ještě jako zastávka a pódium, které od sebe odděluje plakátovací plocha. Centrum je umístěno tak, aby uzavíralo náměstí, ale zároveň nebránilo ve výhledu. Je to nízkoenergetická patrová stavba z přírodních materiálů. Naprosto jednoduše řešená, z částečně pochozí a částečně zatravněnou střechou s výhledem na náměstí a památník.
Bližší specifikace objektu :
Objekt je jednoduchého obdélníkového tvaru o rozměrech 19,65 x 7,4m.Výška 4,95m se světlou výškou 3,5m. Oproti zadání jsme velikost stavby redukovali. Jsme přesvědčeni o rozměrové dostatečnosti prostorů a jejich kompaktnosti, též v neposlední řadě o menší finanční zátěži.
Objekt je koncipován jako nízkoenergetický s návazností na přírodní materiály. Konstrukce je celodřevěná, dřevěný obvodový rošt se značným zateplením v kombinaci s otevřenými skleněnými výlohami. Na střeše budou instalovány kupulovité světlíky. Nosným prvkem střešní konstrukce jsou dřevěné lepené vazníky po 2,75m. Střecha je řešena jako zelená pochozí zahrada, jenž bude zvlášť v létě dobře chránit vnitřní prostor před slunečními paprsky. V interiéru budou prostory vymezeny příčkami z dřevovláknitých desek.
Dům bude vytápěn plynem v kombinaci s tepelným čerpadlem, které získává teplo z nízkopotenciálních zdrojů v tomto případě ze země. Jednalo by se o hadici, která by byla uložena pod zemským povrchem (v rámci nových dlažeb na náměstí) a byla by dlouhá řádově desítky metrů. Otopná tělesa uvažována jako podlahové konvektory s ventilátory.
Aby se zabránilo tepelným ztrátám objektu a zároveň byl zajištěn přísun čerstvého vzduchu, je využita tzv. rekuperace, kdy teplý použitý vzduch ohřívá vzduch čerstvý.
Podél domů na východní straně náměstí, je navržena malá komunikace z břidlice, která je určena pouze k zajíždění pro obyvatele přilehlých domů. Parkovací místa jsou řešena prorůstajícími panely a dají se využít i pro stánky jarmarků nebo přehlídku veteránů. Silnice k poliklinice je řešena dlažbou z „kočičích hlav“.
Park se sochou Třebízského je zarostlý, přitom z dobových fotografií působí zcela jiným velmi tradičním a pyšným charakterem. Proto jsme zde uvažovali o vniku nového jen nepatrně nahodilého přírodního amfiteátru a osázením dřevěných lavic do svahu. Schody jsme se rozhodli řešit po vzoru původních schodů ke kostelu, tedy cihlové. Ze stejného materiálu je i cestička k soše. Silnici nad parkem oddělují keře svídy a palmelníku. Dřeviny jsme se rozhodli prořezat, avšak jedná se jen o úvahu, protože nemáme k dispozici dendrologický průzkum, a nahradit je dřevinami řekněme ušlechtilejšími. Zvažovali jsme kaštany a ořech. Stejným způsobem jsme uvažovali i u parku pod kostelem.
Park Třebízského, park u fary, park u kostela
Park pod kostelem má dvě schodiště, které jsme se rozhodli materiálově opět sjednotit-tedy také cihlová dlažba, ve stejném duchu by pak byla i cestička kolem kostela, kterou jsme zamýšleli zrenovovat a doplnit lavičkami a koši. Před kostelem přibyla parkovací místa. Se stromy jsme nakládali podobně jako u parku Třebízského.
Park u fary jsme nechali v původní koncepci, akorát jsme jej doplnili lavičkami a posunuli zastávku tak, aby nezakrývala sochu. Dřeviny bychom případně opět prořezali plus dosázeli tisy k soše tak aby jí objímali.
Závěr:
Naším záměrem bylo poskytnout místním obyvatelům příjemné prostředí pro život, navázat na historii, avšak použitým koncipováním, materiály a prvky moderně navázat.
Vypracovali : Ing.arch Kateřina Svobodová a Ing. Petr Zeman
