Název Klecany
O tom, jak a kdy vzniklo jméno naší obce, existuje několik názorů, ať ve formě pověsti – jak uvádí třeba kronikář Václav Hájek z Libočan. Jsou ale i názory fundovanější, založené na čistě vědeckém názoru. Ale ani zde nenajdeme úplnou shodu, jak Klecany ke svému názvu přišly.
…..báje a pověsti:
Již zmíněný Václav Hájek z Libočan, český katolický kněz a kronikář, autor Kroniky české, spíše zábavného čtení pro široký okruh čtenářů, než faktické historie, uvádí k roku 719 toto: Lapák, syn Bazaka bratra Krokena, (Kroka) byl vůči ostatním obezřetný, ale kulhavý. Proto jej také někteří nazývali kulhavý Lapák. Tento si při jedné příležitosti povšiml úrodné půdy a hojnosti vody, dal si na jedné výšině se značnými náklady postavit dům rovnající se téměř zámku a pojmenoval je Klecany.
V nejstarší klecanské I. knize kronik se můžeme dočíst, že: Beckovský (Jan František Beckovský, katolický historik období protireformace) ve své „Poselkyni“ vypravuje při roce 719 tuto pověst o Klecanech: Lapák, syn Bazáka, bratra Krokova, člověk nad jiné opatrný, ale kulhavý, jemuž říkali „Klecavý Lapák“, v jednom přívrší pro dvůr prostranný, jako nějaký hrad pro sebe založil a s velikým nákladem i prací jej stavěl. Kterýžto dostavěn byl, „Klecan“ jemu přezděli. Je to velmi stará osada.
…..a co na to věda?
Dr. Antonín Profous, český badatel a odborník v nauce o místních jménech (toponomastice), ve své knize „Místní jména v Čechách“, uvádí: „Jméno Klecany znamená ves lidí bydlících v kleci, nebo (obrazně) v klecích. Náležitý tvar vlastně byl Kletčany, neboť jeho zakladatelem bylo staročeské kletcě +přípona – jany. Doklady ze starších dob byly napsány s –cz-, které bylo čteno jako –č- a kde je v novodobých přepisech –c-,stalo se tak podle současné výslovnosti našeho mateřského jazyka. Tvar Klečany se totiž změnil asi v 18. století v Klecany z povědomí, že jeho základem bylo slovo klec“.
Profesor Vladimír Šmilauer, doktor fil. věd a profesor UK, český jazykovědec, se mimo jiné zabýval i dějinami slov, hlavně českých a slovenských jmen místních. Ve svém díle „Osídlení Čech ve světle místních jmen“ napsal, že: ….v okolí významných přemyslovských hradišť existovala síť tzv. „služebních osad“, které zásobovaly v rámci svých daňových povinností knížecí družinu naturálními produkty. Jejich koncovkami byly přípony –áry, -éry, -ány, -eny. Tak výrobci štítů bydleli v osadě Štítary, kováři v osadě Kováry, chovatelé psů Psáry apod. Podle této dokázané teorie žili v Klecanech (tehdy Kletčanech) v ranném středověku královští (případně knížecí) poddaní, kteří měli mimo jiné povinnosti vyrábět pro panovníka sokolnické klece.
Vzhledem k tomu, že je to jméno obce málo frekventované (na Moravě se tak nazývaly dvě zaniklé osady, v sousedním Polsku dodnes existují jedny Klecany) a pochází z 10. – 11. století, tedy dříve, než jakákoliv písemná zpráva, posloužilo nám přijetí této teorie jako odůvodnění názvu naší obce. Z ní vychází i zdůvodnění tvorby a vytvoření městského znaku.
