:: Vesnice na konci 20. století
Článek převzat z www.archinet.czKlára Viceníková 23.11.2002, rubrika Životní prostor
Návrat k bydlení na venkově? Vrací se všední život do vesnic? Co přináší nová zástavba obyvatelům vesnic?
Určitě jste si všimli ve vašem okolí nebo při cestování českou krajinou, že během posledních několika let vyrostly na okrajích větších měst a nebo v blízkosti stávajících vesnic nové kolonie individuálních rodinných domů, které vás většinou upoutají roztomilou barevností a šikmou valbovou střechou navozující pocit jistoty domova. Je to snad návrat k bydlení na venkově? Vrací se všední život do vesnic, kde dnes trvale žije jen malé procento populace a to ještě se značně vysokým věkovým průměrem? Co přináší tato nová zástavba stávajícím obyvatelům vesnic?
Na konkrétním příkladu dvou obcí vzdálených přibližně 10 km severně od Prahy můžeme vidět, jak se bude vyrovnávat stará zástavba s novou a jaké budou pravděpodobně vznikat potíže.
Jedná se o město Klecany a obec Zdiby, která se skládá z několika částí. Z hlediska nové výstavby se zaměřím pouze na část s názvem Přemyšlení, která je nejblíže položená ke Klecanům a kde již stojí nová obytná kolonie. Ze stavebního vývoje města Klecan za posledních 150 let je dobře patrný způsob života jeho občanů v jednotlivých obdobích a může být dost podobný vývoji, který je typický pro mnohé české vesnice. Klecany jsou sice od roku 1994 městem, ale počet obyvatel nižší než 2 000 spíše odpovídá větší vesnici.
aaaaaaa
Situace - červená linie je hranice PrahyaaaaaaaaaaaaaaStav z r. 1842
Jak se utvářela struktura osídlení Klecan v minulých staletích
Od počátku 14. století byla vesnice uspořádána tak, že centrum tvořila obdélná náves s kostelem, k jehož východní straně byl připojen hřbitov, západní stranu návsi tvořila fara a severní straně dominovala tvrz.
Významného rozvoje dosáhly Klecany v 16. století. Na počátku, v roce 1507, bylo povýšení vsi Klecany na městečko. Příznivý vývoj byl však ukončen vypuknutím 30ti leté války, na kterou Klecany tvrdě doplatily.
V roce 1639 byly Klecany, stejně jako celé území od Prahy až k českým severním hranicím, zpustošeny švédskými vojáky. V této době také přišly Klecany o svůj titul městečka a až do roku 1994 byly jen vsí.
Císařský otisk katastrální mapy z roku 1842 zachycuje Klecany jako obec vystavěnou kolem ústřední návsi. Jednotlivé statky jsou řazeny vedle sebe po jejím obvodu. Severozápadní část obce porušuje tuto pravidelnost rozvolněním zástavby a otevřením do jiného veřejného prostoru. .Zde se nachází kostel se hřbitovem, fara a zámek. Ústřední prostor, který tyto budovy obklopují, tvoří jakousi druhou náves.
Do této doby vycházel způsob a hustota zástavby z potřeby půdy pro zemědělskou výrobu, která byla hlavní činností živící většinu obyvatel. Za každým statkem se táhl pruh pozemku, který se měnil podle využití z hospodářského dvora, přes zelinářskou zahradu na sad a pak už následovalo vlastní pole. Z nadhledu pak byla zcela zřetelná struktura - soustředěná zástavba v centu obce a směrem od středu se rozšiřující prstenec zahrad ukončený druhým plánem zástavby na vnějším okraji - stodolami. Tento způsob osídlení určoval zároveň určitý limit počtu usedlostí ve vesnici.
Na jihovýchodním okraji je již v roce 1842 patrná počínající výstavba menších domků na malých pozemcích, ke kterým není připojeno hospodářství. Tyto domky řemeslníků se budou v následujících letech ještě rozmnožovat a v podstatě předurčí způsob další výstavby v následujících 150ti letech až do dneška. U těchto domů odpadají nároky na hospodářství, a tak může jejich počet narůstat nezávisle na množství zemědělské půdy v katastru obce. Stále je zde ale limitující počet obyvatel, který je schopna obec uživit. Řemeslníků zde může být jen tolik, kolik je v obci a případně pro okolní obce potřeba. Ačkoli jsou Klecany blízko Prahy, nejsou na ní závislé a poskytují svým občanům dostatek obživy a práce.
Nová výstavba z 20. let 20. stol.
Je to zástavba, která se snaží v rámci možností svažitého terénu rozčlenit území na pravoúhlou síť uliček a menších parcel. Je to již způsob zástavby, který nepočítá s větším hospodářstvím, spíše s chovem drobných domácích zvířat. Domky mají jednoduchý obdélný půdorys, jsou přízemní, se sedlovou střechou, jejíž půda byla zřejmě navržena tak, aby mohla posloužit přiměřeným hospodářským účelům.
O něco pozdější bude zřejmě rozparcelování území na východ od stávající zástavby obce. Území je rozčleněno čtvercovou sítí ulic. Vymezené čtverce jsou pravidelně rozparcelovány a postupně zastavovány rodinnými domy podobného ale méně jednotného charakteru než domy z 20. let na druhém konci obce.
V této době byly Klecany na růst obce připraveny. Samozřejmostí tenkrát byla soběstačnost obce, jak po stránce obchodní vybavenosti, tak i po kulturní a společenské. Přesto lze pochybovat, že po plánovaném růstu obce by všichni obyvatelé našli v obci odpovídající uplatnění. Již tehdy musela zřejmě značná část obyvatel dojíždět za prací do Prahy. To je přirozené v blízkosti velkoměsta. Je zřejmé, že za první republiky se jednalo o velmi malou část obyvatel, ale byl to směr, který během následujících let převládl.
Socialistická výstavba
V 50. letech byly Klecany osídleny novými přistěhovalci a bylo nutné zvýšit počty bytů. Začalo tak vznikat sídliště bytových domů. Bylo postaveno 13 dvou až třípatrových domů s valbovou střechou.
Na protilehlé straně silnice byly postaveny až během 70. let další dva bytové domy. Počtem domů to nebyl takový zásah jako výstavba z let 50., ale o to necitlivěji byly zasazeny do venkovského prostředí. Jsou to typické paneláky sídlištního charakteru, s plochou střechou a šedivou barvou omítky.
V 80.letech byl vybudován školní areál formou pavilonů a obsahuje jak základní školu, tak školku a jesle a základní uměleckou školu. Střed obce dostal novou dominantu. Na místě vybouraného statku bylo postaveno nákupní středisko.
V tomto období plnily Klecany funkci střediskové obce, a tak zde bylo soustředěno veškeré nezbytné vybavení. Naprostá většina lidí však stejně musela dojíždět za prací do Prahy. Během těchto několika desítek let se obec Klecany utěšeně rozrůstala, ale do budoucích let zanechala příliš velké sídlo a síť občanského vybavení, které není schopné fungovat bez vnější podpory, jako za socialismu.
Současný stav a budoucí vývoj
Současné vybavení města je nepatrné. Způsobuje to styl života jeho obyvatel, kteří musí jezdit do práce do Prahy a do Klecan se vrací navečer. Vše potřebné si obstarají během dne ve městě, kde je zboží ze supermarketů levnější, než by bylo v malém krámku v Klecanech.
V severní části obce v bývalém vojenském prostoru stojí v současné době téměř před dokončením skladový areál, svojí rozlohou největší v České republice. Významnou úlohu by měl mít tento areál na zaměstnanost v Klecanech a okolních obcích. Po dokončení areálu v plném rozsahu by měl zaměstnat až 800 lidí. Je otázkou do jaké míry skutečně zaměstná obyvatele z blízkého okolí nebo zda sem budou dojíždět zaměstnanci odjinud a budou jen zatěžovat Klecany zvýšenými dopravními nároky.
Pole na severovýchod od města mají být k dispozici pro zastavění rodinnými domky. Jedná se o dost rozsáhlé plochy, z nichž je prozatím rozparcelována jen malá část. Plocha je rozčleněna na pozemky o výměře 800 - 1200 m2, na kterých budou posazeny rodinné domy více či méně katalogového charakteru. Vznikne tak nový útvar přilepený ke stávajícímu městu.
Zdálo by se, že nastane podobná situace jako ve 30. letech, kdy byla obec také značně rozšířena jihovýchodním směrem. Je však nutné si uvědomit, v jaké situaci se nacházela obec tenkrát a jak vypadá dnes. Za první republiky byly Klecany rovnoměrně osídleny. Původní statky ještě plnily svojí funkci a město bylo přirozeným životem udržováno v odpovídajícím stavu. Také občani byli mnohem více společensky aktivní. Byl zde založen Sokol, Dělnický tělovýchovný klub, Sportovní klub, Svaz Junáka, nebo bylo možné navštívit zdejší kino. Občané pak měli pocit sounáležitosti s místem, kde žijí a které jim něco nabízí.
V současné době se již nedochoval, z pochopitelných důvodů, jediný statek s původní funkcí. Centrum obce bylo rozmělněno různými vestavbami a dnes je v dost špatném stavu. Další výstavba na okraji pak nebude rozšířením města, ale jen zastavěním plochy poblíž nefungující struktury obce s vyžitím výhodného napojení na stávající rozvody technických sítí. Dokud nebude dostatečně obnoven střed města (jenž by mohl být díky své atraktivní poloze na jižním svahu docela atraktivní pro bydlení) a nebude zde odpovídající nabídka služeb, které budou schopné konkurovat některými přednostmi službám ve větším městě, bude i kvalita nové zástavby snížena.
Již v současné době mají obyvatelé Klecan možnost vidět co čeká severní část jejich města, když se podívají směrem k sousední obci Přemyšlení. Zde již takový nový soubor vznikl.
Páteří této zástavby je komunikace, která zpřístupňuje všechny pozemky a tvoří jakousi smyčku. Samozřejmě, že je obtížné takový soubor organicky propojit se stávající zástavbou a v případě Přemyšlení to není vzhledem k umístění souboru na vyvýšeném místě ani dostatečně možné. Tímto uspořádáním je však nový soubor odsouzen k izolaci.
Řešením by v tomto případě proto mohla být varianta, kdy nová zástavba nějakým způsobem zhodnotí tu stávající a současným obyvatelům nabídne na svém území nové aktivity. Pokud by bylo součástí obytného souboru jakékoliv zařízení občanského vybavení, které v současnosti obci úplně chybí, pomohlo by to oběma stranám. Stávající obyvatelé by se nedívali na nově příchozí jen jako na ty, jejichž domy hyzdí původně zelený kopec, ale jejich příchod by nesl zkvalitnění života ve vesnici. Pro všechny obyvatele by bylo jistě příjemné, že nemusí každý sebemenší předmět denní potřeby vozit z pražských supermarketů, nemusí úplně všichni opouštět místo svého bydliště kvůli zaměstnání a případně by děti nemuseli jezdit do škol do vzdáleného města. Naprosto zřejmá je zde závislost všech obyvatel na vlastní automobilové dopravě. Pokud místo, kde žijí jim nenabízí nic z vyjmenovaných služeb, jsou obyvatelé nuceni své bydliště na většinu dne opouštět a jen se připojí ke stávajícím obyvatelům. Z takové kolonie rodinných domků se pak stane stejná noclehárna, jako jsou paneláková sídliště. Rozdíl je jen v plošném standartu a v prostředí, ve kterém jsou domy umístěny a kterého si jeho obyvatelé stejně moc neužijí, díky svým výjezdům.
