Studie č. 2
Revitalizace náměstí
a přilehlých parkových ploch města Klecany
textová část soutěžního návrhu, Cena Petra Parléře 2009
Zásady řešení území, stručné objasnění principů návrhu revitalizace
Město Klecany má bohatou kulturní historii a vzhledem k poloze a urbanistické struktuře i potenciál dalšího rozvoje a společenského života. Výzvu k rehabilitaci středu města proto chápeme především jako snahu vtisknout Klecanům čitelnou hierarchii prostorů, z nichž nejpodstatnějším bude vlastní Náměstí Třebízského. Na něj pak ve volném sledu navazují další veřejné plochy, z kterých nejzajímavější jsou park mezi kostelem Nanebevzetím Panny Marie a farou a park se sochou Třebízského.
řešená oblast
Nejpostatnějšími rysy stávajícího stavu všech veřejných ploch je jejich poměrně zajímavé vnitřní členění odkazující na jejich kvalitu a význam v minulosti, vzrostlá zeleň, ale zároveň celková zpustlost. Naším návrhem se proto snažíme vyzdvihnout a zhodnotit nejpodstatnější místa, zároveň se ale domníváme, že řada veřejných ploch ožije vcelku jednoduchými zásahy zahrnujícími předláždění a úpravu profilů komunikací a zpevněných ploch, doplnění mobiliáře, osvětlení a také probírku a doplnění zeleně, například způsobem, který navrhujeme v řešených částech.
Celkovou tendencí by mělo být sjednocení všech prvků městského parteru nenásilnou linkou, např. typem a materiálem zádlažeb, použitím dřeva na jednotlivých prvcích mobiláře, způsobem osvětlení apod. Na tento primární „rastr“ pak na prostorově oddělených veřejných plochách navazovat třeba i autentickými prvky, které odliší a ozvláštní jednotlivá místa a vytvoří cosi jako mozaiku volně poskládanou na historickém půdorysu umožňující další dotváření v průběhu času.
Náměstí Třebízského
Náměstí se dnes vyznačuje více než ostatní veřejné plochy nečitelností a neorganizovaností a to jak z pohledu založení tak z pohledu výstavby, která osciluje mezi historickou architekturou a drobnými nevhodnými, resp. rušivými formami (občerstvení, kiosek apod.)
Návrh spočívá ve vytvoření středu města v podobě jasné geometrické, a souměrné plochy. Jedná se o čtverec o rozměrech 40X40 m, ohraničený vzrostlou zelení. Stopy jeho okrajů se rozbíhají do stran. Tato plocha je uvažována jako obytná, pochozí, bezkolizní s vyloučením dopravy, místo pro setkávání a městské akce (masopust, pouť, posvícení ad.). Teprve vně tohoto prostoru jsou vedeny stopy komunikací a také navržena místa pro parkování. Protože náměstí nemá jasnou dominantní stavbu, při jižnímu okraji plochy je přibližně v místě bývalé sokolovny navrhován objekt společenského domu. Venkovní plochy tak budou v přímé interakci s prostory pro společenské a kulturní vyžití obyvatel města.
Založení náměstí na centrickém pravidelném půdorysu je důležité pro vytvoření těžiště města, pomyslný střed mozaiky výše popisované a vtisknutí řádu do dnes velmi nejednoznačné a neutříděné plochy.
Architektonický záměr předpokládá přesunutí Pomníku padlým na jeho původní místo v jihozápadní části náměstí a také vyřešení otočky autobusu mimo centrální plochu (lze dosáhnout optimalizací trasy a nebo mimo vlastní náměstí), zdravotní probírku stávající zeleně, dosadby v podobě stromořadí po obvodě navrhované obytné plochy. Zklidnění dopravy by, kromě jasného vedení komunikačních tras, mělo přispět zřízení obytné zóny s komunikací zvýšenou na úroveň pochozích ploch v rozsahu od náměstí po park pod kostelem.
Park při kostele Nanebevzetí Panny Marie
Kostel jehož nejpodstatnější přestavby pochází z baroka sebou přináší pro toto slohové období i pozoruhodnou krajinnou kompozici s centrální osou mezi vlastním kostelem a farou. na vrstevnici poměrně prudkého svahu. Tato cesta je komponována jako stromořadí, duchovní cesta se zastaveními v podobě sochy sv. Václava sv. Jana Nepomuckého.
Dnes stejně jako ostatní místa zarostlá nálety a nevhodně vysázenou zelení, devastovaná umístěním a charakterem autobusových zastávek.
Návrh proto spočívá v úpravě profilu komunikace, nejlépe zúžení nebo dokonce úprava osy vozovky ve smyslu zklidnění provozu a vytvoření dostatečného chodníku pro pěší, přemístění zastávek dále od obou soch. Projasnění parku a jeho rekonstrukce, podtržení významu soch (probírky zeleně, dosadby lip, odpovídající osvětlení) a zviditelnění osy fara - kostel. Příjezdová komunikace k faře svou stopou nově podtrhuje spojnici fara – kostel a poskytuje parkovací stání mimo hlavní komunikaci.
Zpracovali: Ing. arch. Marek Tichý, Ing. arch. Magdalena Vojtková
