1. Analytická část Pokračování 1.9 - 1.18
1.9 Školství
O počátcích školství v Klecanech nejsou v dostupných pramenech žádné zmínky. Je známo, že se zakládáním farních kostelů se zakládaly zároveň i školy. Dá se tedy usuzovat, že kde byla fara, mohla být též i škola.
Centrum Klecan - ortofotomapa
Zdroj: www.mapy.cz
Za první dochované zápisy o existenci školy v Klecanech můžeme považovat až zmínku z roku 1677, kde, jak se uvádí, „se prý bude stavět škola“. Hodnověrně je doloženo, že až císařovna Marie Terezie zřídila jednotřídní školu a dala sepsat roku 1771 všechny školy ve svém panství. Od tohoto roku jsou zapisovány a dochovány informace o školství v Klecanech.
V roce 1847 byla zřízena druhá třída. Růst počtu školní mládeže si vynutil rozšíření školy, která je v roce 1876 trojtřídní, v roce 1880 čtyřtřídní a v roce 1883 pětitřídní a roku 1887 byla pátá třída rozdělena na chlapeckou a dívčí. Škola v Klecanech měla široké pole působnosti, školní obec tvořila na přelomu 19. a 20. století 11 okolních obcí. Z kroniky obce jsou dochovány zmínky o založení mateřské školy, její zřízení spadá do roku 1940.
V 90. letech 20. století došlo k rozšíření školství, v roce 1990 byl školský areál doplněn o novou budovu zvláštní školy. Na konci roku 2000 byla Zvláštní škola Klecany a Základní škola v Klecanech integrována v jeden celek.
Druhým rozšířením bylo zřízení Základní umělecké školy v roce 1994, s pobočkou v Odolena Vodě. Činnost byla rozdělena do 4. oborů – hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický. Výuka je organizována ve třech stupních. V roce 1994 měla zmíněná škola již 391 žáků. V roce 2001 se počet žáků nepatrně zvýšil, a to na 405.
V současnosti ředitelství základní školy sdružuje školu s 1. – 9. ročníkem (kapacita je 380 žáků), dále mateřskou školu se 78 dětmi a školní družinu, do které dochází 80 žáků. Areál školy je situován na okraji obce a tvoří jej komplex budov z roku 1967 (7 pavilonů ZŠ a 3 MŠ. V areálu se též nachází 1 pavilon sloužící jako dům s pečovatelskou službou). Přiléhající venkovní areál poskytuje prostor jak k učebním, tak relaxačním aktivitám.
1.10 Kultura
Kulturní komise města Klecany pořádá řadu kulturních akcí, které se konají ať již nárazově, nebo pravidelně ve městě. Každý měsíc si lze však vybrat z minimálně jedné kulturní akce. Jedná se především o různé vzpomínkové slavnosti – vzpomínka na TGM na Černé skále s vatrou a lampionovým průvodem, uctění památky obětí I. a II. světové války a připomenutí vzniku samostatného Československa. Od roku 2000 se v Klecanech pravidelně pořádají masopustní průvody, velikonoční a vánoční jarmarky, slaví se Havelské posvícení. V poslední době se na některých akcích podílejí klecanské pěvecké soubory Lakomé Barky a Klenota, žáci i učitelé Základní umělecké školy v Klecanech a Základní a mateřské školy v Klecanech. Velkou nevýhodou je naprostý nedostatek prostor, kde by se občané mohli scházet. Všechny akce se odbývají na volném prostranství na náměstí nebo v obřadní síni městského úřadu.
1.11 Sport
Možnosti sportovního vyžití jsou přiměřené velikosti obce, do jisté míry jsou ovlivněny bohatou nabídkou v Praze. Za spolupráce města, kulturní komise a jednotlivých spolků je pořádáno během roku mnoho sportovních akcí. Jedná se například o jarní procházku po naučné stezce, dětský den na fotbalovém hřišti či pořádání „Drakiády“.
Především pro mužskou část populace zřizuje TJ Sokol Klecany celkem 5 fotbalových mužstev ve 4 věkových kategoriích. Od sezony 2008/09 je nově v soutěžích ČMFS přihlášena přípravka pro děti předškolního a mladšího školního věku, žáci i dorost startují pravidelně v okresním přeboru Prahy - východ, přičemž dorostenci okusili v sezoně 2006/2007 i krajskou 1.A třídu. Dalším novým mužstvem jsou "B" muži, vzniknuvší spoluprácí s hráčskou základnou sousední obce Veltěže, kde se též především z kapacitních důvodů domácího klecanského hřiště hrají mistrovská utkání III. třídy. Pomyslnou špičku pak tvoří "A" mužstvo dospělých, jenž pravidelně obsazuje přední pozice okresního přeboru.
Ihned po II. světové válce se rozvíjí činnost Sportovního klubu. V roce 1975 je budova sokolovny prodána JZD a výtěžek byl použit k přístavbě kabin na hřišti. Tím byla zahájena výstavba víceúčelového jednopatrového objektu s restaurací, společenským sálem, saunou a dalším zázemím k činnosti T.J. Sokol Klecany, oddíl kopané.
V Klecanech též působí oddíl Judo Klecany, kde se učí zápasit děti různého věku. Cvičí se v tělocvičně základní školy. Mladí judisté získali v roce 2007 pohár za miniligovou soutěž v Kralupech nad Vltavou.
Historie sportu v Klecanech
Během roku 1895 založili Josef Horčic, Jan Smetana a Jaroslav Richter v Klecanech tělovýchovný spolek. Cvičilo se na dvoře a na provizorním nářadí.
1905
vzniká Dělnická tělovýchovná jednota
1907
V Klecanech byla založena Tělocvičná jednota Sokol Klecany, župa pobělohorská České obce sokolské. Zakládajícími členy byli Jaroslav Šmejkal, Bedřich Novák, Václav Soukup, Václav Fišer - učitel na klecanské škole, Jan Skopec, Josef Šmejkal, Rudolf Zajíček, Karel Vosmík. Cvičilo se v hostinci U Hrubých. Česká obec sokolská, spjatá s rozvojem českého národního uvědomění v šedesátých letech 19. století, byla rozpuštěna poprvé za 1. světové války v prosinci 1915 za protirakouský postoj členů. Podruhé pak nařízením nacistických úřadů na podzim 1941. Po obnovení republiky v r. 1945 se stala Česká obec sokolská jednou z nejsilnějších organizací a působila na předválečných demokratických principech. Rozhodnutí akčního výboru Národní fronty z 27. února 1948 znamenalo zánik původní České obce sokolské. Ta byla obnovena po listopadu 1989.
Dalšími významnými mezníky byly roky:
1912
první veřejné cvičení Sokola na nádvoří velkostatku
1921
vzniká Sportovní klub Vltavan, který se věnoval především fotbalu
1926
založen Dělnický tělovýchovný klub
1928
Lidová strana zakládá TJ Orel
K fotbalové historii patří i velmi úspěšné období Vojenské tělovýchovné jednoty (VTJ), složené z vojáků základní služby, která vznikla při posádce ČSLA. V roce 1988 dosáhla až na krajský přebor.
Roku 1990 byl založen další fotbalový klub FC Klecany, hrál po svém založení IV. třídu okresního fotbalového přeboru a pak postoupil do III. třídy.
V roce 1991 byla obnovena činnost Tělocvičné jednoty Klecany a byla zařazena do župy Jungmannovy (župa pobělohorská již neexistovala). Přesto, že sokolovna už nestála, podařilo se pozemek pod ní získat zpět a slouží nyní obci při pořádání kulturních a společenských oslav. Spoluprací s městem Klecany se dosáhlo toho, že je možno cvičit ve školní tělocvičně. Prvním starostou obnovené Tělocvičné jednoty Klecany, župa Jungmannova, byl zvolen Václav Soukup, syn zakládajícího člena z roku 1907.
1.12 Spolky a organizace
Na utváření historie, společenského a kulturního života města Klecany se podílela i řada spolků a organizací. Mezi nejstarší spolky patří – „Vlastimil - spolek vojenských vysloužilců v Klecanech a v okolí“, poslední záznam v uvedené knize je z roku 1929.
V roce 1885 bylo založeno Dělnické bratrstvo – spolek podporujících se dělníků veškerého povolání. Poslední zmínka o spolku je kolem roku 1950.
Na konci 19. století vznikl při Sportovním klubu dramatický odbor, který uvedl v Klecanech první divadelní hru sehranou ochotníky. Podobné divadelní soubory vznikly i u dalších spolků a velmi aktivně působily až do roku 1944. Činnost byla obnovena hned po osvobození. Mezi nejlepší ochotnické soubory i kulturní činnosti pro obec patřilo Vlastenecko – dobročinné sdružení Obce Baráčníků Vácslava Beneše Třebízského v Klecanech, založené 21. března 1937. Spolkovou činnost ukončilo v roce 1990.
Dalšími spolky jsou ty, které působily v minulosti, ale jejich činnost zasahuje do současnosti. Jedná se především o spolky, které jsou velmi frekventované a typické pro obce Středočeského kraje. Nejvýznamnějším je Sbor dobrovolných hasičů, založený na přelomu 19. a 20. století.
Význam má i znovuobnovení skautského střediska Havran Klecany v roce 1989. Jeho činnost byla v průběhu svého působení několikrát přerušena, a to zejména vlivem politických událostí.
Roli zaujímá v kulturní i sportovní oblasti periodická akce „Klecanská veteran ralley“. Cílem je pobavit celou soutěžící posádku, přiblížit veteránské hnutí nejširší veřejnosti a propagovat město Klecany. Akce se koná každoročně druhou sobotu v červnu, již od roku 1997.
Občanské sdružení Pravý Hradec, o.s. Toto sdružení bylo založeno za účelem probuzení a povzbuzení spolkového života v Klecanech. Pravý Hradec je neziskovou organizací založenou na dobrovolné práci jak jeho členů, tak i dalších osob. Kromě úzké spolupráce s kulturní komisí nabízí různé kurzy a mnoho dalších aktivit.
V současnosti se snaží vybudovat kulturně - integrační centrum. Toto centrum s pracovním názvem „Otevřený dům“, má sloužit jako základna pro činnost sdružení. Účelem je vytvořit prostor hlavně pro setkávání lidí všech věkových kategorií. Dále nyní zakládá rodičovský klub. Město však nemůže nabídnout vhodné prostory pro pravidelné schůzky rodičů s dětmi, proto bude zkušební provoz zahájen v Základní škole v třídě družiny. Nevýhodou daného místa jsou velmi omezené možnosti pro činnost rodičovského klubu.
Lakomé Barky - vokální soubor maminek a dětí. Soubor působí pod odborným vedením paní Blanky Laurychové. Počáteční umělecké počínání mělo pravidelnost ve vystoupeních na Vánoce a Velikonoce na Městském úřadu v Klecanech - později i v Máslovicích a Dolínku, v současné době vystupují častěji. Album „Lakomé Barky z Klecan - Vánoce“, které vydal v roce 2003 Ing. Pavel Kuře Hejč, znamenalo zlom v jejich tvorbě. Kapelnice Blanka Laurychová se spojila s výtvarníkem Petrem Niklem a zhudebnila některé jeho verše. V roce 2004 natočily opět u pana Ing. Hejče druhé album, právě se zmíněným výtvarníkem P. Niklem. Jeho debutové CD „Nebojím se smrtihlava“, na kterém se podílely Lakomé Barky, získalo cenu Anděl v kategorii Alternativní hudba za rok 2004. Lakomé Barky se v roce 2005 zhostily svého dalšího úkolu, kterým bylo natočení amatérského filmu podle pověsti V. B. Třebízského o klecanském mordu Polyxena.
Klenota - pěvecký sbor, který byl založen v roce 2007 Blankou Laurychovou s cílem vystoupit na oslavách 500 let jmenování Klecan městem v témže roce. Sbor vystupuje i na dalších akcích kulturní komise. Před Vánoci nastudoval Vánoční hru se zpěvy společně se souborem Lakomé Barky. Autorkou i režisérkou představení byla Blanka Laurychová.
Soubor Lakomé Barky ani sbor Klenota nemají vlastní prostory pro svoji činnost a zatím se scházejí i vystupují v budově městského úřadu. Zkoušky i divadelní představení je tudíž nutné přizpůsobovat úředním hodinám a malé kapacitě obřadní síně MÚ Klecany.
Armáda a Klecany
Svůj význam ve městě měla i „Československá lidová armáda“ (ČSLA), jejíž posádka v Klecanech byla zřízena po roce 1950. Pro Klecany to byla léta růstu výstavby v areálu letiště. Vyrostlo zde také sídliště pro vojáky z povolání, došlo k rozšíření školních kapacit, byla budována kanalizace a čistírna odpadních vod. Vznikly nové možnosti pro zaměstnání části obyvatel. V souhrnu bylo působení vojenské posádky přínosné v mnoha oblastech. Avšak v závěru roku 2001 byla posádka Armády České republiky v rámci reorganizace přemístěna do Kbel.
1.13 Památky
Výraznou dominantou města je Klecanský zámek. Původní tvrz, která stála na jeho místě, je vzpomínána již v roce 1380. O zámku hovoří prameny až v roce 1607. Během staletí se vystřídalo mnoho majitelů – nejdéle byl v majetku hrabat Gallasů. Zámek prošel řadu úprav a složitým stavebním vývojem. Po II. světové válce zde byla Ústřední škola Ćeskoslovenského svazu mládeže (do roku 1950) a do roku 1990 byl zámek v majetku Čsl. armády. V roce 1990 byl předán obci Klecany, která jej v roce 1992 prodala. V současné době je zámek plně zrestaurován a slouží jako sídlo soukromého majitele.
Druhou dominantou města je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1332. Na konci 18. století byla původně gotická stavba přestavěna v jednoduchém slohu barokním a o století později byla přestavěna podle návrhu architekta Jana Vejrycha ve slohu české renesance. S farním kostelem v Klecanech je silně spjat i osud sedmi zvonů rekvírovaných za I. a II. světové války. Z nich byl vrácen jen jeden, a to ještě puklý – na památku je umístěn ve výklenku hlavní kostelní lodi. V roce 1999 byl ve věži umístěn nový zvon pojmenovaný Václav, ten byl pořízen z darů občanů a sponzorů.V klecanském kostele je umístěna barokní socha sv. Jana Nepomuckého původem z 18. století. Druhou významnou sochařskou plastikou je sloup se sochou sv. Václava ze 2. pol. 17. století. Tento sloup stál původně u vchodu do panského dvora v Přemyšlení. Nyní je umístěn před před kostelem. Obě sochy jsou zapsány v Rejstříku státního seznamu kulturních památek.
Výrazem vzpomínek občanů města na své významné spoluobčany bylo postavení pomníku Vácslava Beneše Třebízského v roce 1898, i když mu byl již v roce 1894 postaven pomník od českých literátů. Oba pomníky jsou stále pečlivě udržovány a působení VBT je v obci vzpomínáno.
Další památkou Klecan je budova sloužící v 1. polovině 18. století jako pivovar, kterou vlastnili jako celé panství Klecan Gallasové. Před 2. světovou válkou zde byl i obchod, čerpací stanice pohonných hmot a vinopalna. Po válce byl objekt využíván pro bydlení a jako prodejna, nyní je zde truhlářská dílna.
V údolí vedle silnice z Klecánek do Klecan stojí mlýn, který byl původně napájen vodou z nedalekého rybníka. Mlýn často měnil majitele, byl také několikrát přestavován. V současné době slouží pro bydlení.
1.14 Cestovní ruch a turistika
V okolí města Klecany je řada lokalit, které lákají k vycházkám: jsou to zejména meandry Vltavy, historický Levý Hradec s vrchem Řivnáčem, Pravý Hradec či muzeum másla v Máslovicích.
Městem Klecany prochází v části obce Klecánky dálková cyklostezka nadnárodního charakteru č. 2 „Labská stezka Praha – Drážďany", která je vedena v trase Praha – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem – Děčín – Pirna – Drážďany. Stezka začíná v Praze a pokračuje kolem zoologické zahrady přes Podhoří podél řeky Vltavy do Klecan a poté dále k severu.
V rámci cyklostezek ve Středočeském kraji vede přes Klecany cyklostezka „Pražské kolo“ – Severovýchod (v trase Trója, Klecany, Hovorčovice, Čakovice, Vinoř, Kbely), evidovaná jako CT 8100.
K turisticky značeným trasám procházejícím samotným městem či jeho okolímpatří červeně značená pěší trasa vedoucí z Prahy – Tróji a směřující k hoře Říp. Dále zelená trasa začínající v místě Levého Hradce, směrovaná přes Pravý Hradec až k Čimickému údolí.
Atraktivitou Klecan pro turisty je i přívoz nad jezem v Klecánkách, který funguje jako jeden z mála přívozů přes řeku Vltavu. Převážení v tomto místě je doloženo už v roce 1911. Slouží k dopravě osob, jízdních kol i malých motocyklů. Na pravém Klecáneckém břehu je několik občerstvovacích stánků s možností posezení a odpočinku.
V roce 2005 J. Böhm vytvořil první plán naučné stezky na území Klecan s 25 zastaveními u význačných, nebo zajímavých míst. Oproti původnímu návrhu má v současnosti průvodce 26 zastavení, celá trasa je vyznačena místní turistickou značkou pro naučnou stezku barvy modré. Na trase jsou vyznačeny odbočky na zajímavá místa. Pro další orientaci a doplnění informací jsou určeny čtyři panely umístěné ve městě a u přívozu Klecánky. Mezi zajímavá místa na stezce patří například zámek Klecany, socha sv. Jana Nepomuckého, kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha svatého Václava, fara, C.k. schody, pomník padlým I. světové války, klecanský jez, Černá skála, vyhlídky nad Vltavou, hřbitov a další.
Turistická mapa Klecan a okolí
Zdroj: www.mapy.cz
Současný návrh naučné stezky po městě Klecany
Zdroj: www.klecany.cz
Další cíle k výletům do okolí
• Zámek Roztoky – 2,1 km
• Levý Hradec - Roztoky – 2,3 km
• Divadlo kouzel Pavla Kožíška v Líbeznici – 5 km
• Sportcentrum Suchdol Praha - 5,5 km
• Zoo Praha Troja - 6,3 km
• Botanická zahrada – 6,4 km
• Koupaliště Kobylisy – 6,5 km
• Trójský zámek - 6,6 km
• Máslovické muzeum másla – 7 km
• Aquapark Lagoon Letňany - 7 km
• Plavecký bazén Holešovice – 7,6 km
• GOLF Resort Praha Hodkovičky - 17 km
• Mořský svět Praha - Holešovice - 8 km
• Zoopark Zelčín – 16,9 km
1.15 Územní vývoj a místopis
Zařazení
V současné době se město Klecany skládá ze 4 částí – Klecany, Klecánky, Drasty a Zdibsko. Klecany spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (celkem 58 obcí) a společně s 15 dalšími obcemi patří k pověřenému obecnímu úřadu v Odolena Vodě. Správní obvod Brandýs nad Labem - Stará Boleslav se nachází ve střední části Středočeského kraje, poblíž severovýchodní části hlavního města. Sousedí s obvody Černošice, Kralupy n. Vltavou, Neratovice, Mělník, Mladá Boleslav, Lysá n.Labem, Český Brod a Říčany.
Územní vývoj
Z dochovaných záznamů je patrné, jak se postupně měnil územní vývoj Klecan. Z první pamětní knihy z roku 1861 se připomíná událost kolem roku 1850, ve které šlo o připojení dalších obcí k tehdejší obci Klecany – jednalo se o Malé Klecánky, Zdibsko, Větrušice, Husinec a Řež.
Během 19. století a do 20. let 20. století procházel tento „svazek spojených obcí Klecany“ řadou změn. Jednou z prvních změn bylo odpojení obce Větrušice (1884), připojení obce Drasty (1886) a odloučení obcí Husinec a Řež (1919). Tento stav je zachován až do současnosti.
V Klecanech se používají různé místní názvy jednotlivých částí města. V nejstarší knize kronik obce byly zaznamenány v roce 1930 například tyto místní názvy:
Boleslavka (W Boleslawce) – míněny pozemky na východ od obce (nazvány tak kvůli procesí směřujícím do Staré Boleslavi).
Bejkovo pole – ve 30. letech již zde existovala obecní třešňovka, jinak se jednalo o pozemek užívaný jako odměna pastevci za chov obecního dobytka.
Masarykova skála – nacházející se na jihozápadě obce, dříve nazývaná „Černá skála“.
Gabowina – tudy prý táhl uherský král Betlen Gabor na pomoc Čechům v bitvě bělohorské.
Mapa ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
Zdroj: www.czso.cz
Administrativní mapa Středočeského kraje
Zdroj: www.czso.cz
1.16 Rozpočet
Rozpočet města pro rok 2007
V následujících tabulkách je uveden přehledně rozpočet města Klecany na rok 2007 a návrh rozpočtu na rok 2008.
Schválená úprava rozpočtu města pro rok 2007.
PŘÍJMY:
| položka | 2007 (v tis. Kč) |
| Daně celkem | 19 000 |
| Silniční doprava | 325 |
| Kultura | 200 |
| Sdělovací prostředky | 70 |
| Ambulantní péče | 100 |
| Bytové hospodářství | 340 |
| Nebytové hospodářství | 7 000 |
| Komunální služby a územní rozvoj | 1 400 |
| Nakládání s odpady | 270 |
| Služby sociální péče | 100 |
| Činnost místní správy | 600 |
| Obecné příjmy a výdaje z finančních operací | 4 200 |
| Ostatní činnosti | 300 |
| Výtěžek hospodářské činnosti | 1 060 |
PŘÍJMY CELKEM 34 965
Zdroj: Městský úřad Klecany
VÝDAJE
| položka | 2007 (v tis. Kč) |
| Pozemní komunikace | 3 200 |
| Provoz veřejné silniční dopravy | 400 |
| Provoz vnitrozemské plavby | 330 |
| Pitná voda | 100 |
| Odvádění a čištění odp. vod | 400 |
| Zařízení předškolní výchovy a základního vzdělávání | 5 450 |
| Kultura | 550 |
| Sdělovací prostředky | 950 |
| Tělovýchova | 150 |
| Zájmová činnost a rekreace | 110 |
| Ambulantní péče | 100 |
| Nebytové hospodářství | 7 500 |
| Veřejné osvětlení | 800 |
| Pohřebnictví | 190 |
| Komunální služby a územní rozvoj | 3 800 |
| Sběr a svoz komunálního odpadu | 2 500 |
| Ochrana druhu a stanovišť | 15 |
| Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň | 800 |
| Domovy | 180 |
| Ostatní služby a činnosti v oblasti soc. péče | 20 |
| Požární ochrana – dobrovolná část | 340 |
| Zastupitelstva obcí | 1 292 |
| Činnost místní správy | 5 000 |
VÝDAJE CELKEM 34 177
Rozdíl 788
Zdroj: Městský úřad Klecany
Rozpočet města pro rok 2008
Schválený návrh rozpočtu města pro rok 2008.
PŘÍJMY:
| položka | Návrh 2008 (v tis. Kč) |
| Daně celkem | 19 200 |
| Silniční doprava | 325 |
| Kultura | 5 |
| Sdělovací prostředky | 3 |
| Ambulantní péče | 342 |
| Bytové hospodářství | 300 |
| Nebytové hospodářství | 7 000 |
| Komunální služby a územní rozvoj | 800 |
| Pohřebnictví | 60 |
| Nakládání s odpady | 250 |
| Služby sociální péče | 120 |
| Činnost místní správy | 320 |
| Obecné příjmy a výdaje z finančních operací | 250 |
| Ostatní činnosti | 500 |
| Výtěžek hospodářské činnosti | 1 000 |
Příjmy celkem 30 475
Zdroj: Městský úřad Klecany
VÝDAJE
| položka | Návrh 2008 (v tis. Kč) |
| Pozemní komunikace | 2 550 |
| Provoz veřejné silniční dopravy | 550 |
| Provoz vnitrozemské plavby | 350 |
| Pitná voda | 200 |
| Odvádění a čištění odp.vod | 500 |
| Zařízení předškolní výchovy a základního vzdělávání | 3 550 |
| Kultura | 150 |
| Knihovna | 420 |
| Sdělovací prostředky | 150 |
| Tělovýchova | 550 |
| Zájmová činnost a rekreace | 30 |
| Ambulantní péče | 450 |
| Nebytové hospodářství | 6 450 |
| Veřejné osvětlení | 660 |
| Pohřebnictví | 180 |
| Komunální služby a územní rozvoj | 4 000 |
| Sběr a svoz komunálního odpadu | 1 300 |
| Ochrana druhu a stanovišť | 15 |
| Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň | 780 |
| Domovy | 350 |
| Ostatní služby a činnosti v oblasti soc.péče | 30 |
| Požární ochrana - dobrovolná část | 840 |
| Zastupitelstva obcí | 1 300 |
| Činnost místní správy | 5 000 |
VÝDAJE CELKEM 30 355
Rozdíl 120
Zdroj: Městský úřad Klecany
1.17 Doprava
Charakteristika
Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Tato charakteristika platí i pro Klecany a jejich okolí, které leží v exponované příměstské oblasti. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Jedna z těchto tepen se dotýká území Klecan, jedná se o dálnici D8 z Německa a Ústí nad Labem do Prahy. Podél protějšího břehu Vltavy vede hlavní železniční trať 091 z Ústí nad Labem směřující do Prahy. Své zastoupení má i vodní doprava na Vltavě.
Komunikace
Intravilánem města procházejí pouze komunikace III. třídy, které spojují Klecany s okolními sídly (Větrušice, Vodochody, Hoštice, m. č. Drasty severním směrem), Husinec, Řež na západě, m. č. Klecánky na jihozápadě, Zdiby, respektive Prahu směrem na jihovýchod a Sedlec na severovýchodě. Napojení na nadřazený systém komunikací představuje pro Klecany především dálniční mimoúrovňová křižovatka (D8) na severním okraji Zdib.
Přehled komunikací III. třídy na území Klecan
| Komunikace | číslo |
| Klecany-napojení na II/608 | 0083 |
| Klecany-Zdiby přes Přemyšlení | 2424 |
| Klecany-Husinec-Řež | 2425 |
| Klecany-Drasty-Vodochody | 2419 |
| Klecany-Větrušice | 2426 |
Zdroj: Krajský úřad
Železnice
Železniční doprava nemá pro Klecany velký význam, na levém břehu Vltavy proti Klecanům prochází železniční trať 090 Praha – Kralupy nad Vltavou, která je v Roztokách dostupná prostřednictvím přívozu v Klecánkách.
Autobusová doprava
Z hlediska hromadné dopravy má největší význam doprava autobusová. Prostřednictvím příměstských autobusových linek 371 a 374 je zabezpečena dostupnost dopravního terminálu u stanice metra v Kobylisích a rovněž tak okolních obcí (Zdiby, Řež, Větrušice atd.).
371 Kobylisy - Husinec, Řež, závod
374 Kobylisy -Odolena Voda, závod
Zdroj: www.ropid.cz
Klecany jsou zařazeny do I. tarifního pásma Pražské integrované dopravy (PID).
Vedení příměstské dopravy v oblasti Klecan
Zdroj: www.ropid.cz
Přívoz Klecánky
Město Klecany provozuje jeden z mála vltavských přívozů. Zařízení slouží k dopravě osob, jízdních kol i malých motocyklů. Přívoz je celoročně využíván všemi, kdo pracují na opačném břehu řeky a umožňuje dobrou dostupnost Roztok u Prahy, kde se nachází železniční stanice, občanská vybavenost i zdroje pracovních příležitostí. Během letní sezóny je přívoz intenzivně využíván turisty a cykloturisty. Během povodně v srpnu 2002 byl přívoz, jeho zázemí, čekárny, technika i jedna loď zničeny.
Opravy se protáhly až do roku 2003. Přívoz na rozdíl od dalších, které jsou proti proudu Vltavy již na území Prahy, není tarifně zapojen do systému PID.
1.18 Technická infrastruktura
Vodní hospodářství
Nadmístní zařízení
Kalová pole u sídla Drasty jsou napojena zdvojeným potrubím DN 324 z ústřední čistírny odpadních vod Praha, odpadní voda z kalových polí je vedena zpět na ČOV. ÚP VÚC Pražský region situuje výhledovou novou ČOV pro Prahu do lomu Klecany, k.ú. Husinec (mimo řešené území, avšak s možným dopadem na území Klecan).
Lokální zdroje pitné vody
Prameniště Ve struhách (ochranné pásmo I. a II. stupně - vnitřní a vnější); studna „V mokřinách“ (ochranné pásmo I. stupně); vrt v Klecánkách (ochranné pásmo I. stupně). Vodní zdroje nejsou využívány.
Zásobování pitnou vodou
Město je napojena na vodovodní soustavu Kladno – Slaný – Kralupy – Mělník, s prameny v k.ú. Mělnická Vrutice a Řepínský Důl. Hlavním vodojemem oblasti je VDJ Odolena Voda (2 × 1500 m3), odkud je voda vedena přivaděčem do VDJ Zdiby (300 m3) a věžového vodojemu Klecany (200 m3). Vodojem Klecany zásobuje kromě Klecan také Klecánky, Husinec, Řež, Brnky, Přemyšlení a Větrušice. Vodojem Zdiby zásobuje komerční zónu u dálnice. Území Klecan je pokryto třemi tlakovými pásmy.
Pro rozvoj města se ukázala potřeba výstavby nového VDJ Klecany II. (cca 1000 m3).
Kanalizace a ČOV
Město, včetně části města Klecánky, má vybudovánu kanalizační síť, zakončenou čistírnou odpadních vod. Větší část kanalizace je jednotná, pouze část oddílná. Klecánky jsou napojeny na ČOV kombinovanou (tlakovou i gravitační) kanalizací. Kanalizaci provozují Vodárny Kladno – Mělník a.s. Rozvojové plochy budou napojeny na oddílnou kanalizaci, zaústěnou do stávající jednotné kanalizace.
Čistírna odpadních vod se nachází mezi Klecany a Klecánky a byla v 90. letech rekonstruována na 4183 ekvivalentních obyvatel.
Drasty budou řešit likvidaci odpadních vod samostatně kořenovou ČOV.
Energetika
Elektrická energie
Územím prochází nadřazená síť VVN 110 kV. Dle koncepce ÚP VÚC Pražský Region je navrženo vybudování nové transformovny Klecany 110/22 kV v severozápadní části města, napojením odbočkou 110 kV.
Město je zásobováno vedeními 22 kV, přicházejícími z rozvoden 110/22 kV Třeboradice a Kralupy nad Vltavou. Město je zásobováno z cca dvou desítek trafostanic, část trafostanic je kabelových.
Rozvojové plochy budou napojeny na stávající vedení několika novými trafostanicemi.
Plyn
Město Klecany, včetně místní části Klecánky, je zásobováno plynem z VTL plynovodu, který prochází ve směru sever – jih západně od dálnice D8. Z tohoto vedení je město napojeno odbočkou do RS Klecany a druhá odbočka pokračuje východním směrem do průmyslové zóny, kde se nachází RS Zdiby – park D8 a RS Klecany IZ. Uliční rozvody jsou provedeny jako STL plynovod.
Rozvojové plochy budou napojeny na stávající vedení.
Sídlo Drasty bude plynofikováno samostatně.
Spoje
Obec je napojena na dálkový telefonní kabel, ze kterého od dálnice D8 vede odbočka do Klecan, ústředna je umístěna v budově pošty.
Stávající a navrhovaná nadřazená technická infrastruktura
Zdroj: ÚPn VÚC Pražský region
