Město Klecany

Šumný klecanský háj

...formánek s vozem, taženým statným valachem pomalu minul kapličku u zámecké zahrady, poslední to klecanské stavení. Po pár desítkách metrů zahnul i s vozem plným sudů na cestu vedoucí bažantnicí k pivovaru...

Tak nějak mohl vypadat obrázek poklidného života před stopadesáti lety. V té době, již klecanský pivovar pozvolna co do produkce upadal, výstav piva se krátil a velmi rychle se blížila doba jeho zániku a přestěhování do domu U Felixů.

Dnes nebude řeč o pivovaru, protože o něm máme jen velmi málo poznatků. Zaměříme se na dominantu Klecan, ležící na jeho západním okraji. Řeč bude o Klecanském háji. Ač svou rozlohou cca 25h není z největších, o to více tajemství a zajímavostí v sobě skrývá.

Do háje vstoupíme po zelené značce z ulice Lipová. Hned na kraji se musíme rozhodnout, kterým směrem se vydáme. Pokud zahneme vlevo, dojdeme po cca 250m na palouček, zvaný Benešovka. Toto místo měl velmi rád kněz a spisovatel Václav Beneš Třebízský a podrobně si o něm můžete přečíst na jiném místě Šumných Klecan. My se však vydáme rovně po zelené turistické značce směrem na vyhlídku, nebo chcete-li "Ke Křížku". Cesta je lemována divokým porostem, převážně náletovými dřevinami, ale za nimi vystupují ve své mohutné kráse duby i buky, které zcela jistě stojí v těchto místech několik stovek let. Nádherné panorama, je však na několika místech narušeno průseky. Ten poslední vznikl rychlou a neomalenou těžbou dřeva v devadesátých letech minulého století a matka příroda se snaží ze všech sil tuto ránu zacelit. Po asi tři sta metrech dojdeme k dalšímu průseku. Ten přeťal celý háj směrem k Vltavě, kvůli výstavbě kalovodu a to dokonce dvakrát za posledních čtyřicet let. Za zmíněným druhým průsekem nás však již čeká krásná a klidná vycházka listnatým lesem, která potěší v každém ročním období.

Kousek za průsekem je možné sejít z cesty směrem vlevo (je zde i značená naučná stezka Křížem krážem šumným městem) a po pěšince se dostaneme na mohutný přírodní val, který zakončuje první ze zajímavostí vybudovaných zde člověkem - mohyla. Mezi místními se také zažil název tohoto místa "U pyramidy". Mohyla je vysoká okolo deseti metrů, je celá zděná a nutno říci, že na ní zub času znatelně zahlodal. Její vznik se nám přesně nepodařilo určit, stejně tak jako důvod stavby.

U Pyramidy

Máme však zde několik vysvětlení. Pro romantické duše máme důvod první. Je zde pochován pes zámeckého pána, kterého měl tento natolik rád, že mu po jeho smrti nechal postavit tento monumentální pomník. Pro dobrodružné duše tu máme verzi o tajné chodbě z pivovaru směrem k Levému Hradci. Východ z této chodby je skryt hluboko pod touto stavbou. (Pivovar se však nacházel na jiném místě háje...)
Pro nás pragmaticky smýšlející pak můžeme řící, že stavba velmi pravděpodobně pochází z dob romantických úprav háje a to z poloviny 18. století, kdy byla zbudována stejně jako desítky dalších (např. Janův hrad v Lednicko-Valtickém areálu) pro obveselení panstva a ozvláštění místa.

Hájenka... zde stával Klecanský pivovar.

Vraťme se zpět na hlavní cestu. Po několika minutách se dostaneme na další vyvýšeninu na které stojí hájenka. Dnes je toto místo v příšerném stavu, ale nebylo tomu vždy. Právě zde stál původní městský pivovar. Od pamětníků, nebo spíše z vyprávění jejich rodičů víme, že zbytky hospodářských budov se na tomto místě nacházely ještě v prvních deseti letech 20. století. Rozsáhlá demolice proběhla pravděpodobně ve třicátých letech, kdy na planině byla zbudována hájenka. Poslední budova bývalého pivovaru podlehla divoké demolici před několika lety. Ta bohužel zničila toto romantické místo více než důkladně.

Stával tu možná víc jak dvě stě let... pak stačilo pár dní

Na konci paseky stával romantický altán. Ten se tyčil vysoko nad hájem, skryt běžnému pozorování. Byla to kruhovitá stavba s portálovým vchodem, s dvojicí pískovcových sloupů, podobných jako u antických chrámů. Měla kopulovitou střechu a její vznik lze opět datovat do první poloviny 18. století, do dob romatizujících úprav háje.

a
Schody vedoucí ke studánce od altánu a zbytky sloupů...

Klecanský háj byla vlastně pečlivě udržovaná a do minulého století i oplocená a nepřístupná bažantnice s hojností zvěře. Altán sloužil jako výchozí místo pro procházky panstva i jako místo pro podávání občerstvení v dobách honů. Ačkoli je tato stavba zanešená v katastrálních mapách, dnes ji budete hledat marně. Lidská hloupost nezná mezí a stavba nenávratně zmizela ze světa. Doufám, že důvod byl opravdu pádný...

Dnes zde naleznete pouze krásné kamenné základy celé vyhlídky se zbytky schodů, které vedly po obou stranách směrem do nitra háje. Pokud se propletete křovinami na pravou stranu těchto schodů, dojdete ke studánce, o které ví jen málokdo. Původní malá lesní studánka, jejíž voda má podle pamětníků léčivé účinky byla z červených pálených cihel. Byla to taková malá "kaplička" kruhového průřezu vysoká asi 1,5m, skvěle schovaná v krásném "kaňonu". Jako kluci jsme si zde rádi hráli. Byla to taková divočina, kousek od domova.

Ne nejsme v Šumavských hvozdech - i takovéto scenérie nabídne Klecanský háj

Popadané stromy, potůček, strmé stráně a hlavně nás tu nikdo nerušil v našich klukovských hrách. Někdy na konci osmdesátých let se však studánka propadla a pramen zmizel. Pečlivostí některých spoluobčanů byla studánka vyčištěna, pramen obnoven a studánka dostala nový, i když ne tak romantický, kabát ze žulových kostek.

a
Studánka pod altánem

Vraťme se však opět zpět před hájovnu. Pokud půjdeme dále po zelené (nebo chcete-li po modré naučné stezce) nalezneme za záhybem cesty lesní tůň. Před úpravou hladiny před dvaceti lety, byl na rybníčku i malý ostrůvek. Tůňku napájí další z lesních pramenů, v pořadí druhý.

a
Lesní tůň a "U Skrytého pramene"

Studánka byla dříve zdrojem vody pro vaření Klecanského piva. Jako jediná má také svůj název - U Skrytého pramene. Při opravách v osmdesátých letech byl nalezen pískovcový kvádr, na kterém bylo německy napsáno - Zum Verborgenen Brunen. Byl umístěn na opravený plášť studánky, bohužel nikoho nenapadlo ho sem zazdít. Co se v našich končinách nepřimontuje na pevno, je velmi rychle ukradeno a stejný úděl postihl i tento kámen. Ze studánky dříve občané donášeli vodu do svých domovů. Kafíčko z ní připravené se prý nedalo s žádným jiným srovnat. Voda měla po přezkoušení daleko lepší kvalitu než ta z vodovodu.

Pokračujme po značce dále do lesa. Na hrázi rybníka mineme mohutný javor klen, který je označen cedulkou významný strom.

Za hrází pozornému pozorovateli neunikne drobná pěšinka uhýbající vlevo od hlavní cesty. Dojdete jí nad druhou, již zmiňovanou studánku. Pokud sem zavítáte brzy na jaře, ocitnete se na úžasném koberci sasanek hajních. Tisíce těchto bílých kvítků zde každoročně vítá příchod jara.

Celý háj byl protkán sítí cest a cestiček. Ještě dnes, jsou naprosto zřetelné po celém háji. Dodnes se některé z nich používají k procházkám.

Takových "ztracenných cest" je v háji několik...

Okolí pivovaru bylo protkáno cestičkami - mapa z roku 1846 - za povšimnutí stojí budovy pivovaru.

My však nebudeme nikam odbočovat a pokračujeme po zelené (resp. modré). Zatímco po levé straně háj sestupuje do kotliny k Vltavě, po pravé je vidět konec lesíka a pokračující pole.

Na několika místech jsou zde stále znatelné okopy, památka na II. světovou válku. Na jejím sklonku se stalo letiště v Klecanech cílem několika hloubkových náletů spojenců. Německé velení ve snaze co nejvíce ochránit letadla z Klecanského letiště nechalo vybudovat na okraji lesa valy, kam schovávalo bojeschopné letouny před nálety. U jednoho tohoto okopu, které byly v tomto úseku háje po celém jeho obvodu, je malý křížek s nápisem Luftwafe. Právě na tomto místě lze ještě dnes nalézt množství úlomků hliníku a drobných součástek letadel. Jak je vidět, ani okopy v háji neuchránily Německá letadla před zkázou.

Příjemná procházka nás dovede k okraji háje. Nacházíme se v místech na vyhlídce, nebo chcete-li U Křížku. Do padesátých let byl vysoko nad Vltavou opravdu dřevěný kříž. Kříž zmizel, zato vyhlídka na Vltavu je neopakovatelná. Dohlédnete na Pražský hrad, prohlédnete celé Roztoky, v dálce je vidět Okoř a Vltavský kaňon nám mizí za Levým Hradcem. Pokud se nebojíte a sestoupíte dále na skálu, můžete si z ptačí perspektivy prohlédnout Klecanské hradiště - Pravý hradec i Klecánky. Z květeny zde nalezneme vonící mateřídoušku a chráněný koniklec.

"Na Vyhlídce" - "U K řížku" se Vám naskytne krásný výhled na Vltavu

...a křížek tu opravdu býval. Na obrázku učitel V. Pecák.

Na vysokých Vtavských skalách roste po celý rok množství chráněných rostlin. Když vyjdeme z háje, naši pozornost zcela jistě upoutá kopec naproti nám. Jedná se o navážku horniny z lomu Klecánky. Jako kluci jsme mu říkali "Na Americe". Kopec byl rájem pro naše dětská srdce, kde se odehrával jak Western, tak dobývání velehor i nějaká ta klukovská válka... Prostor pod ním býval jedna velká, rozlehlá třešňová alej. Třešňovky - Klecanské červené zlato, se táhly za obzor směrem k silnici. Této části se říká Gabovina - podle starých map i V Gabowině, nebo Kabovině či nad Vltavou. Sady třešní zde byly ještě v sedmdesátých letech, pak začaly ustupovat zemědělství. Dnes zde naleznete v části nad Vltavou už jen torza převážně mrtvých třešňových stromů. Podle pamětníků zde za hájem byla i spousta zahrad, kde bylo možné koupit čerstvou zeleninu. (Tyto vzpomínky brzo zpracujeme a zveřejníme). Na cestu zpět nepoužijeme stejnou pěšinku, ale uhneme mírně vlevo na cestu, která klesá směrem do nitra háje. Po nějakých tři sta metrech dojdeme k dalšímu pozoruhodnému místu Klecanského háje.

U Sedmi dubů

Toto místo se již léta nazývá "U sedmi dubů" Jakoby z jednoho kmene zde rostlo sedm samostatných dubů. Pamatuji ještě dubů pět, ale dnes jen ti co tato místa dobře znají najdou tlející ohromný pařez s pozůstatky dříve statných dubů, jedno mrtvé torzo a poslední dva z těchto velikánů.

Sedm dubů vyrůstalo z jednoho místa.

Chodíval sem rád i V.B. Třebízský. A právě od něho se zachovala další pověst. Roku 1876 zde zřídil hospodářský správce lavičku pro svou ženu a na jeden z dubů pověsil tabulku s nápisem Rosaruhe (Růženčino odpočívadlo). Václav Beneš Třebízský neměl poněmčování rád, a proto nechal zhotovit historicky vyhlížející tabulku s textem: „Zde zove u sedmi oběšených lancochů". Tito zběhlí vojáci drancovali okolní krajinu a byli pro výstrahu v roce 1639 na těchto sedmi dubech oběšeni. Správce však zděšen nechal svoji tabulku odstranit a V.B.T. po čase také, protože si celou historku vymyslel. Leč pověst o sedmi oběšených je od té doby v Klecanech nesmrtelná.

Postupně sestoupíme do nejspodnějších částí háje, přes potok přejdeme suchou nohou přes mostek, který vede jakoby nikam. Cesta pravděpodobně dříve směřovala přímo dále vzhůru k hradišti, dnes ji však již nenajdeme. Mostek pravděpodobně pochází ze stejné doby, jako altán, nebo pyramida.

Na romantickou procházku přes romantický mostek...

Pokud budeme sledovat potůček dolů ke Klecánkům, dojdeme ke třetí studánce Klecanského háje. Tato je možná nejzajímavější ze všech zmíněných. Pramen totiž byl využíván jako zdroj pitné vody pro slovanské hradiště v 9. stol. našeho letopočtu. Ke studánce vedl opevněný val a zbytky jsou v terénu patrné ještě dnes. Pro tehdejší obyvatele byla strategicky důležitá. Pro velmi dobrou chuť vody byla hojně využívána i v pozdější době. Dnes ji naleznete jen pokud tato místa velmi dobře znáte a nebo jste velmi zdatný pozorovatel.

Třetí ze studánek Klecanského háje najde jen málokdo...

Rostliny a živočichové Klecanského háje.

Klecanský háj byl dříve státní přírodní rezervací, ale okolo roku 1978 po provedené stavbě kalovodu napříč hájem byla rezervace tehdejším ministerstvem kultury zrušena. Z dnešního pohledu to lze považovat za krok velmi neuvážený a škodlivý, protože území je od té doby nepřetržitě narušováno.

Klecanský háj je lesem zvláštního určení. Neměla by tam tedy probíhat žádná větší těžba dřeva. Háj je plný velmi zajímavých rostlin i živočichů. V háji a na úbočích k Vltavě roste zhruba od čtyřicátých let minulého století netýkavka sibiřská, která se rozšířila ze severní Asie. Její příbuzná, až dvoumetrová a krásně růžově nebo fialově kvetoucí netýkavka žlaznatá, původem z Himaláje, se šíří především podél vodních toků. U nás je to v Klecánkách a pod lomem. Tam, kde se břehy neudržují, dokáže vytvořit téměř souvislé porosty a vytlačit většinu původní vegetace.

Z dalších rostlin můžeme uvést orsej jarní, která roste nejraději na vlhkých místech, často v úžlabinách s tekoucí vodou a na březích potoků, ale i podle cest v háji. Je zde sasanka pryskyřníkovitá, žlutě kvetoucí, nezaměnitelná bílá klasika - sasanka hajní, bíle kvetoucí skřivatec lesní i žlutý podběl obecný, který sice není typicky lesní bylinou, ale na skalách kolem háje se vyskytuje velmi často. V Klecanském háji vyrůstá několik trsů také na hrázi rybníka. Typická pro náš háj je fialová nebo bílá dymnivka dutá, fialově černý plicník lékařský, bělavě zelený kokořík mnohokvětý, sytě žlutá prvosenka jarní, ptačinec velkokvětý, hluchavka bílá, nachová i pitulník a na skalách chráněná tařice skalní a především spousta violek vonných.

Pokud budeme mluvit o dřevinách, pak je klecanský háj typickým příkladem převážně listnatého porostu, ale najdeme zde i několik jehličnanů. Převažují v něm dubohabrové háje s dubem zimním a letním, javorem mléčem, javorem klenem, babykou, habrem obecným, lípou srdčitou, břízou bílou, akátem, lískou obecnou a dalšími dřevinami. Místy se nachází i borovice lesní, vejmutovka, modřín opadavý, jasan ztepilý, jilm habrolistý, bez černý, na výslunných místech vzácně také dřín, brslen a spousta šípkových keřů.

Pravděpodobně nejkrásnější strom v háji - majestátní platan

V háji je mnoho impozantních stromů. Již zmíněný javor klen na hrázi rybníka, nebo naprosto úžasný platan v samém srdci háje. Samotný háj je také plný hub. Roste zde například hřib dubový, můžeme najít i václavku, čirůvku fialovou, bedlu vysokou, penízovku sametonohou, ze vzácnějších pstřeň dubový nebo kozák habrový. Hojná je v poslední době i pýchavka a krásná mochomůrka červená.

Co se týče zvěře, není nic neobvyklého v lese pozorovat srny, zajíce, sám jsem před rokem stanul tváří v tvář lišce. (Naštěstí jsme oba poznali vážnost situace a rychle setkání ukončili). V posledních letech, v důsledku přemnožení, se v háji a v okolních polích vyskytuje divoké prase. V lokalitě Na Hradišti byla prasata pozorována na louce, ale dokonce i na hřišti mezi domy.

Na polích a lukách nalezneme bažanty, koroptve a spoustu druhů ptactva. V háji byl pozorován vzácný datlovitý pták krutihlav obecný, králíček ohnivý, datel černý, strakapoud, žluna, holub doupňák, vzácně kalous ušatý, sedmihlásek hajní, pěnice hnědokřídlá, šoupálek krátkoprstý, dlask a opět připomenu osobní setkání, byť je to již hodně let, s naší největší sovou výrem velkým. Z hadů lze potkat slepýše (i když je to ještěrka), užovku hladkou (dorůstající až jednoho metru) a na skalách nad lomem i zmiji obecnou.

Z brouků mimo jiné lze pozorovat našeho největšího dravého brouka střevlíka kožitého, který dosahuje až 45mm délky, nebo hnědého bachratého tesaříka pilunu, jehož larvy žijí ve starých pařezech, roháče obecného, střevlíky, ploštici ruměnici a mnoho dalších.

Pokud jste ještě háj nenavštívili - rozhodně je to nápad pro velmi příjemnou odpolední procházku a snad naleznete i místa, o kterých zde pojednáváme.

-DŠ-

Mochna	Koniklec	Sasanka hajní
Sasanka pryskyřníkovitá	Violka vonná	Sasanka hajní
Sasanka hajní	Hluchavka nachová	Dymnivka dutá
Orsej jarní	Ptačinec velkokvětý	Koberec z orseje jarního

	Sasanka hajní	Sasanka hajní a dymnivka dutá