Klecanský zpravodaj 3/2008
Ročník XXVII, Březen 2008 / Číslo 3.
Zpravodaj 3/2008 ve formátu pdf 3_08print.pdf (3,2MB)
Římské přísloví
Velikonoce každý rok jindy.
Zatím co loni byly velikonoce počátkem dubna, ty letošní budou už 23. března. Mám pochopitelně na mysli Boží hod velikonoční. A proč tomu tak je?
Velikonoce se podle křesťanských církví slaví první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Aby to nebylo tak jednoduché, tak když úplněk připadne na neděli, jsou velikonoce až neděli následující. Z uvedeného jasně vyplývá, že velikonoce, nebo svátky jara, chcete-li, mohou být od 22. března až do 25. dubna. Stejná situace jako letos se bude opakovat po 19 letech.
Od data velikonoc je vypočtena i Popeleční středa, která znamená konec masopustu a začátek čtyřicetidenního půstu. Ta letošní byla 6. února. Velikonoce začínají Svatým týdnem. Ten začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, nazvané podle modré látky, která se v ten den vyvěšuje na oltáři. Šedivé (někdy též žluté) úterý – v tento den se nekonaly žádné mše ani obřady. O Sazometné středě – říkalo se jí také škaredá, nebo černá – se vymetaly komíny. Podle lidové pranostiky se v tento den nemáme škaredit ani mračit, to bychom se mračili všechny středy v roce.
Na Zelený čtvrtek (název je asi odvozen od zeleného mešního roucha) zazní naposledy kostelní zvony. Podle pověsti odlétají do Říma a zazní opět až na Bílou sobotu. V tento den se nemáme s nikým hádat a nikomu nic půjčovat, aby se nám vyhnuly všechny hádky a aby si naopak k nám našly cestu peníze. A pokud jde o ně, když zazní zvony naposledy, je třeba jimi zacinkat, aby se nás držely celý rok.
Velký pátek je dnem smutku a půstu. V tento den vzpomínáme ukřižování Ježíše Krista. Hlas zvonů nahrazují řehtačky. Dříve se chodilo průvodem po obci a oznamovalo se tak nejen poledne, ale i ranní a večerní klekání. Na Velký pátek země otevírá svoje poklady, na souš vycházejí vodníci, prohánějí se na koních a podle pověsti se na chvíli otevírá bájný Blaník. V tento den nesmíme prát prádlo, protože místo do vody by se namáčelo do Kristovy krve. A také nemáme nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat.
Na Bílou sobotu se má uklízet a bílit. V této den se také vracejí zvony z Říma. Musíme se nachystat na slavné Vzkříšení, napéct mazance a velikonoční beránky a uplést z vrbového proutí pomlázku. Konec Bílé soboty znamená také konec dlouhotrvajícího půstu. Hod boží velikonoční byl dnem svátečním, lidé nepracovali, nechodili na návštěvy, postili se, nejedli maso, pouze posvěcené pečivo, pekli se velikonoční beránci. Mezi velikonočními pochoutkami dále nacházíme bábovky, koláče, pletence, jidáše, kaše s medem a perníky. A ještě na jednu neodmyslitelnou tradici Velikonoc bychom neměli zapomenout. Tento den papež promluví poselství a požehnání – Urbi et Orbi (městu a světu).
Velikonoční pondělí je každoročně ve znamení pomlázky. Její tradice sahá až do 14. století. U nás chodí chlapci dům od domu se spletenými pomlázkami z vrbového proutí, šlehají děvčata a koledují. Za to dostávají malovaná vajíčka i jiné dobroty. Nejznámější velikonoční koledou jsou známé hody, hody doprovody… Mně se líbí tahle z Moravy:
Paní kmotra slyšte chásku,
přicházíme na pomlázku,
opentlené žilky máme,
kdo nám nedá uhlídáme!
Paní kmotra nemeškejte
barevná vajíčka dejte.
Hezky si užijte nejen Velikonoce, ale celý březen a nezapomeňte, že poslední březnovou neděli začíná letní čas. Ve dvě hodiny si posuneme hodinovou ručičku o hodinu napřed a zpět ji vrátíme až 26. října.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa-sp-
Co se stane s hájem u kostela v Klecanech ?
V uplynulých dnech provedla Komise životního prostředí v Klecanech místní šetření k navrhovanému kácení stromů v háji pod kostelem v Klecanech. Převážně se jednalo o akáty. Většina stromů, vybraných ke kácení, není v perspektivním stavu. Jsou buď proschlé, nebo nalomené a jinak poškozené, a asi tři jsou výrazně nachýlené, takže nemají daleko k vyvrácení. Z tohoto pohledu by tedy kácení problémem být nemělo. Ty narušené stromy tam ovšem nejsou samy, takže je třeba všechno vyhodnotit poněkud šířeji.
Podle podrostní bylinné vegetace byl kdysi okolo kostela listnatý háj se zastoupením dubu zimního, javoru mléče, babyky, habru, lípy srdčité a dalších původních druhů. Z těchto stromů již mnoho nezbylo, zřejmě v důsledku neúdržby (možná již od první poloviny 20. století) tyto stromy zanikly a po většině plochy je nahradil monotónní porost akátu. Akát není příliš dlouhověký, většina stromů již dožila vrcholu své existence a započala fáze destrukce. Tuto destrukci urychluje více činitelů, a kácení jednotlivých stromů je mezi nimi. On je to sice park, ale s porostem lesního charakteru, který se také jako les chová. Má specifické mikroklima, kterému jsou všechny stromy přizpůsobeny, takže čím více se kácí, tím více jsou zbylé stromy (dosud relativně zdravé) náchylné k prosychání, lámání a vývratům. Rychle tedy přichází nutnost řešit další osud háje.
A to právě nebude ani trochu jednoduché. Háj totiž není možné jen tak plošně vykácet. Podle mnohých zkušeností z jiných lokalit jsou totiž na dané mikroklima uzpůsobeny nejen vlastní stromy, ale také stavby. Nevíme tedy, jak by se zachovalo zdivo kostela, ale pravděpodobně nikoliv dobře. Odstíněním stavby a vysycháním základů by mohlo dojít k praskání zdí, pohybům v základech a jiným úkazům. My dokonce ani nevíme, na čem kostel vlastně stojí. Podle některých názorů je přinejmenším část vrchu s kostelem umělým násypem, který kořeny stromů do jisté míry stabilizují. Z toho všeho vyplývá nutnost, posoudit staticky a stavebně jak budovu kostela, tak také celý vrch. A to už je trochu nákladnější záležitost, než pouze vybrat několik nejhorších stromů a briskně je skácet. A nakonec i kdyby se prokázalo, že zdivo nebude na plošné kácení výrazně reagovat, je tu riziko silnější povrchové eroze, protože podle toho, co je vidět na povrchu, stojí kostel na sprašovém, a tudíž snadno narušitel-ném podloží. Problém by mohl vyústit až do nutnosti stabilizovat svah náročnými injektážemi nebo jinými způsoby.
Vysoce rizikovým se stal háj pod kostelem po realizaci architektonicky nevhodných staveb na jeho úpatí. Pro stavby byla vyhloubena hluboká stavební jáma, která změnila již tak nepříznivé vlhkostní poměry v půdě háje, a navíc stromy, které předtím byly mimo dosah běžného pohybu veřejnosti, se z ničeho nic staly potenciální hrozbou pro příští obyvatele. A nebude dlouho trvat, kdy tito obyvatelé přijdou s požadavkem „zásadního řešení“. Těmto lidem se prostě dostalo práv, která vznikají stavebním povolením, a už jim je nikdo nevezme. K tomu stačila absence střízlivého úsudku při souhlasu k umístění těchto staveb.
Co tedy je závěrem ? Jednou možností je problém dále oddalovat a čekat, co se stane. To může po několika letech vést k nežádoucímu proslavení Klecan ve sdělovacích prostředcích, kdy v místě bude rejdit angažovaná televizní reportérka a hlásat do světa = Kostel v Klecanech se hroutí =. Nebo je také možné problém komplexně vyhodnotit a začnout jednat již nyní. Jistěže to vyhodnocení a hlavně náprava bude stát značné finanční prostředky. Vnucuje se sice možnost, že by tohle asi měl hradit vlastník kostela, který sám může být i příjemcem dotací, ale to už tento článeček řešit nemůže. Jeho smyslem bylo pouze včas upozornit na něco, co se za nějaký čas může stát.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Jaromír Bratka
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa sdružení MR-SOP
Z Klecanského masopustu...
Devátý Klecanský masopust máme za sebou. Počasí nebylo tak příznivé, jak jsme z minulých ročníků zvyklí, ale mohlo to být horší. Zahřívali jsme se svařákem a horkým moštem, zabíjačkovou polévkou a jinými zabíjačkovými dobrotami. Od rána hrála na náměstí kapela pana Opla a zpříjemňovala čekání ve frontě na jitrnice, jelita, tlačenku a další výrobky řeznického mistra pana Šťastného. Kolem druhé hodiny už bylo náměstí plné maškar, jak dětí, tak dospělých. Karlštejnský havran všechny přivítal, představil maškary a potom už laufr požádal pana místostarostu o povolení k průvodu městem. Ještě než jsme vyrazili, předvedl své umění výborný kejklíř Vojta Vrtek, který nás potom doprovázel až do Sportklubu. Cestou jsme se zastavili na občerstvení u paní Lemonové, která se nebojí každý rok maškary pozvat a pohostit je. Zato si s nimi může zatancovat a zajistí si tak hojnost a bohatou úrodu na celý rok. Příští rok to můžete to zkusit také, rádi zazvoníme i u Vás. Před Sportklubem kejklíř naposledy předvedl své umění, myslivec zastřelil medvěda a pak následovala zábava. Měla by být poslední před Popeleční středou, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.
Musím poděkovat všem, kteří pomáhali. Děti ve školce vyrobily papírové květy na výzdobu povozů, paní Švecová a paní Filingerová napekly v sobotu ráno ve školní kuchyni spoustu sladkého i slaného pečiva, děti ze školy rozdávaly dětem perníkové medvědy a číslovaly maškary, skauti zajistili hlavní postavy masopustu a radnice se jako vždy postarala o technické zázemí. Manželé Bažantovi a Andrea Košťálová prodávali koblihy a nápoje a moje kamarádka „přiletěla“ z Prahy coby karlštejnský havran. Dík patří všem maškarám, bez kterých by to nešlo a Martinu Lemonovi, který to všechno fotil.
Příští masopust bude 28. 2. 2009. Bude to desátý ročník a už teď přemýšlíme, co udělat jinak a lépe. Stále máme nedostatek pomocníků, kteří by nám pomohli s prodejem pečiva i nápojů, s vítáním a vyhodnocováním maškar a také radou, na co jsme ještě
zapomněli. Fotografie z masopustu naleznete na www.klecany.cz.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaNa všechna další setkání s Vámi se těší Zdeňka Tomášová
Občanské sdružení Pravý Hradec 
Patchwork, pátek 15. 2. 2008
V podvečer jsme se sešly na první lekci patchworku, technice amerických přistěhovalců. Ti se z nouze naučili využít každý zachovalý kousek svého obnošeného šatstva. My jsme se pustili do stříhání úplně nových látek, abychom z nich vytvořili nové vzory. Existuje nepřeberné množství postupů; začali jsme rychlou dekou. Máte-li zájem se to také naučit, napište nám.
Výlet do Svatovítské katedrály, sobota 16. 2. 2008
Návštěva Svatovítské katedrály byla pro nás velkým zážitkem. Zpočátku byla úplně bez návštěvníků a byli jsme v ní skutečně úplně sami. Dostali jsme se nejen do Svatováclavské kaple, ale i do hrobky českých králů. Visutou gotickou hlavici, kterou vídáme denně na stokoruně, běžný návštěvník opravdu nezahlédne. My jsme díky Pavlu Kunešovi to štěstí měli. Příběh Svatého Víta i okolnosti budování Svatovítské katedrály pro nás v knihách i na internetových stránkách vyhledala Alena Němcová.
Odkud známe svatého Víta
Jméno svatého Víta znají jak věřící, tak i drtivá většina nevěřících Čechů a Moravanů především díky katedrále na Pražském hradě. Stavební počátky nejvýznamnější církevní stavby katedrály Sv. Víta sahají až do počátku 30. let 10. století. Kníže Václav měl zřejmě v úmyslu vybudovat v Praze biskupství a dopřát tak svému knížectví církevní samostatnost. První staroslověnská legenda (minejní verze) – jedna z nejstarších václavských legend praví, že kostel měl být původně zasvěcen bavorskému patronu sv.Emeramovi neboli sv.Jimramovi. Po událostech z roku 929 kdy byl Václav nucen svou zemi nově podřídit nikoli bavorské, ale saské nadvládě krále Jindřicha I. Ptáčníka, a poté co údajně obdržel od tohoto saského vládce darem část z ostatků (paži, rámě) sv. Víta, nechal Václav vybudovat na místě dnešní katedrály svatovítskou rotundu, která se stala základem pro vybudování největší svatyně tohoto světce na světě.
A co všechno o tomto prvním významném patronovi české země víme?
Vít se narodil kolem roku 293 na Sicílii a byl svou kojnou a vychovatelem veden ke křesťanské víře. Jeho otec od něho žádal odpřísáhnutí zapření víry v Boha, chtěl syna bitím i přemlouváním přimět uctívat helénská božstva. Když nic nepomáhalo, rozhodl se syna zavřít v místnosti a čekal, až ho víra v Boha opustí. Z Vítova pokoje však jednou začala vycházet příjemná vůně a tak otec zvědavě odemkl a spatřil stát okolo svého syna sedm andělů. Polekal se a vykřikl: “Bohové přišli do mého domu!“ Záhy nato oslepl. Otec sice slíbil nejvyššímu bohu Jovišovi býka se zlatými parohy, pokud ho uzdraví, ale zázrak se nekonal. Požádal tedy svého syna, aby mu pomohl. Vít se za něj modlil k Bohu a otci se zrak vrátil. Přesto otec syna udal jako tajného křesťana a tak Vít uprchl spolu se svými opatrovateli. Byl však chycen a odveden před císaře Diokleciána do Říma. V Římě Vít podle legendy uzdravil císařova syna, který měl padoucnici. Císař, i když Vít pomohl jeho synovi, nechal vhodit Víta do nádoby s vroucím olejem či smolou, ale chlapci se nic nestalo. Předhodili ho tedy hladovým lvům, ale ani zvířata malému chlapci neublížila a tak byl se svými průvodci natažen na skřipec a popraven mečem. To se odehrálo kolem roku r. 305. Jiné podání praví, že byl Vít zavěšen na strom a probodnut trojzubcem a další legenda vypráví, že byl popraven na Sicílii. Některé prameny uvádějí, že mu bylo pouhých sedm let, jiné zase, že byl umučen ve věku dvanácti let. Úcta k tomuto světci je prastará, ale o jeho životě nemáme mnoho spolehlivých zpráv. Kult svatého Víta se začal šířit až po sepsání legendy o jeho životě kolem roku 600. Až 150 kostelů tvrdí, že mají jeho ostatky a jsou na to náležitě hrdí. Skutečnost, že byl sv. Vít svými trýzniteli umučen jako velmi mladý chlapec způsobila, že je jeho kult mnohem silnější než u jiných mučedníků a proto patří mezi velmi uctívané svaté.
Svátek Víta slavíme 15. června.
Pranostika: Svatý Vít dává trávě pít.
Pohoda od svatého Víta do svatého Jana pro obilí je vyhraná.
Z Rady
28. ledna - Rada města:
1. prověřila plnění úkolů z minulé Rady - bod č. 1 – schválila cenovou nabídku p. kameníka Kuře na úpravu pomníku obětem II. světové války v hodnotě 20.000,- Kč
2. schválila částku 10.000,- Kč na pořádání II. Občanského plesu, město Klecany je partnerem této akce, ples se koná 23. února 2008 v sokolovně ve Veltěži po 100 letech
3. projednala způsob likvidace černých skládek v oblasti Vinice a zahrádkářské kolonii v Mexiku. Vlastníci pozemků budou vyzváni k likvidaci .
4. byla seznámena s dílčím přezkoumáním hospodařením města za rok 2007. Kontrola z Krajského úřadu bude ukončena v dubnu 2008.
11. února - Rada města:
1. prověřila plnění úkolů z minulé Rady
2. rozhodla ukončit nájemní smlouvy s nájemci pí.Kozlíkovou, p.Kolářem a p.Šmerdou, na pozemku par.č. 343/3 v k.ú.Klecany z důvodu celkové úpravy okolí přívozu v souladu s novým Povodňovým plánem města Klecany
3. 161/08 p. Šturma Karel, 268/08 p. Trefilová Jiřina, 276/08 p. Schneider Bohumil, 329/08 p. Jägerová Jarmila, 334/08 p. Lacková Marina zamítla žádosti o prominutí poplatku za TKO dle platné vyhlášky města Klecany č. 3/07
4. č.j. 333/08 vzala na vědomí výkaz zisku a ztrát ZŠ a MŠ Klecany k 31. 12. 2007 a předá Finančnímu výboru města Klecany
5. č.j. 241/08 projednala otázky dokončení finálního krytu vozovky na pozemcích p.č. 142/14 pro 18 RD v lokalitě „ U louže“, pověřila starostu dalším jednáním
6. schválila termín zasedání Zastupitelstva města 13. března 2008
7. projednala návrh Stavitelství DE na pronájem v kasárnách a pověřila vedení města dalším jednáním
8. schválila nákup evidenčních známek pro psy v celkové ceně 5.500,- Kč
9. schválila doplnění kontejnerů na tříděný odpad
10. č.j. 393/08 projednala žádost p. Petra Šimona . Žádost je třeba doplnit o geometrický plán.
18. února - Rada města:
1. prověřila plnění úkolů z minulé Rady
2. schválila ceny za likvidaci komunálního odpadu pro podnikatele a ostatní pro rok 2008
3. schválila program Zasedání ZMě, které se bude konat 13. března 2008
4. se seznámila s životopisy uchazeček na funkci referentky.
25. února - Rada města:
1. prověřila plnění úkolů z minulé Rady
2. č.j. 480/08 vzala na vědomí zápis kontrolního výboru města Klecany ze dne 4. února 2008. Místostarosta byl pověřen dalším jednáním z KV
3. č.j. 493/08 vzala na vědomí dopis ze Správy majetku Arcibiskupství pražského ohledně farních pozemků PK 191, p.č. st. 698 v areálu Sportklubu. Dopis bude dál předložen Zastupitelsvu města k dalšímu projednání.
4. č.j. 444/08 schválila příspěvek ve výši 10.000,- Kč Mysliveckému sdružení na nákup krmiva, včetně krmiva medicinálního pro zvěř volně žijící na k.ú. města Klecany
5. č.j. 515/08 byla seznámena s návrhem na rekonstrukci učebny fyziky a chemie ředitelem ZŠ a MŠ Klecany p. Lacinou, částka 480.000,- bude dána ke schválení Zastupitelstvu města
6. č.j. 385/08 se seznámila s dopisem OÚ Zdiby ohledně přerušení polní cesty s výstavbou areálu firmy Vladimír Hrubý, vedení města je pověřeno řešením dané situace.
CO SE ŠUSTLO V NAŠÍ ŠKOLE
V únoru nás přijela navštívit do školy opět skupina muzikantů, kteří již tradičně každý rok připravují pro starší žáky hudební pořad o vývoji rocku v jeho různých podobách. Nejlepší „sběrači“ z každé třídy za odměnu podnikli výlet do pražské ZOO, kde si užili zábavné dopoledne s programem. Dokonce se tento měsíc i soutěžilo a reprezentovalo školu v dějepisné olympiádě a v konverzaci z anglického jazyka. Osmáci a deváťáci vyrazili za poznáním atomové energie do Temelína. Zato šestá třída, ta zavítala do minulosti – starověkého Egypta – na výstavu v Náprstkově muzeu. A nakonec trocha ekologie s devátou třídou v našem oblíbeném Toulcově dvoře, tentokráte při pořadu Cesta ke chlebu. Více se o všech akcích dočtete v následujících příspěvcích.
Jak se žilo ve starověkém Egyptě
Théby – Město bohů a faraónů je výstava, kterou jsme s průvodcovským výkladem shlédli v Náprstkově muzeu v Praze. Byla výborně načasovaná, neboť starověký Egypt žáci z šesté třídy zrovna probírali v hodinách dějepisu. Vypravili jsme se na ni i s jejich třídní paní učitelkou Štembergovou, aby si šesťáci mohli na vlastní oči prohlédnou, jak vypadají skutečné sarkofágy a další předměty, které nalezli i čeští archeologové v egyptských Thébách. Nejvíce se všem líbil sarkofág princezny Hereret, které malou škvírou vykukovaly její mumifikované nohy. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí jako například, jak se v Egyptě pohřbívaly děti do malých dřevěných truhel, nebo že oblečení starověkých Egypťaů nebylo jen čistě bílé, ale i barevné se vzory. Hned druhý den v hodině dějepisu si mohli žáci vysoutěžit pěknou cenu s egyptským motivem při opakování o Egyptě a kvízu zaměřeném na to, co si z výstavy zapamatovali. Výstava se nám moc líbila. Je velké štěstí, když si může člověk prohlédnout něco, s čím se seznámil jen teoreticky.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Alena Dočkalová
Je libo rap a hip hop?
Opět po roce zazněla v naší tělocvičně rocková hudba, což znamená, že k nám popáté přijel Mgr. Milan Parnahaj se svým programem pro 5.-9. třídu. Sice byl domluven pořad Vývoj českého rocku, ale těsně před začátkem jsme se dohodli na tom, že děti uslyší horkou novinku – pořad o blues, rapu a hip hopu, nechyběla ani ukázka beat boxu. Děti se nejen dozvěděly, odkud se jejich oblíbená hudba vzala, ale vyslechly i živé ukázky. O kvalitě a úspěchu nového pořadu svědčil častý potlesk, přestože skupina se zmenšila na dva členy a děti nedostaly hudební časopisy jako v loňském roce. Díky těmto úpravám však zaplatily děti stejné vstupné jako u všech předchozích programů a o pořad Vývoj českého rocku také nepřijdou, to už je domluveno.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Dagmar Rauschová
Putování za sovou pálenou
ZOO Praha je velmi krásná, stále jiná a najdeme zde pět tisíc zvířat. I v letošním školním roce se naše škola stala adoptivním rodičem sovy pálené. Proč právě sovy pálené? Snad se nejvíce podobá té naší ve školním znaku. Jako adoptivní rodiče jsme byli pozváni 12.2. 2008 do ZOO. Ale jak vybrat ze všech žáků třicet dětí, pro které pozvánka platí? Pojedou nejlepší sběrači jednotlivých tříd. Navštívili jsme pavilon indonéské džungle, ale gibboni si s námi hráli na schovávanou. Možná je přilákala vůně svačin, takže jsme si u venkovního výběhu mohli v klidu prohlédnout jejich tvar prstů a dlaně. Zúčastnili jsme se přírodovědné stezky s úkoly a poznat správný tvar prstů a dlaně gibbona byl první úkol. Další stanoviště s úkoly nás zavedla ke kazuárům, vlkům, koni převalskému,… a čas nám rychle plynul. Certifikát pro školu jsme získali. Všichni si už navždy zapamatujeme,že je klokan schopen skočit délku 9 m. Žirafy nás vítaly se svými mláďaty, tygří koťata se před námi honila, gorily nám předvedly vše, co už naučily své ratolesti, jen sova pálená nám zůstala záhadně ukryta. Nevadí, my to nevzdáme. SRPŠ nám opět zaplatilo školní permanentku do ZOO Praha a tak vyhlašujeme školní mezitřídní soutěž: Která třída objeví jako první expozici sovy pálené?
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa K. Knorová a L. Pechová
Jak jsme se jeli nabít do Temelína
Ve středu, byla to první únorová středa, jsme si vyjeli na exkurzi. Ale ne na ledajakou. Jeli jsme do jihočeského Temelína.Výlet nám však nezačal příliš dobře. V osm hodin už jsme všichni stáli před fotbalovým hřištěm. Čtvrt na devět, půl deváté, tři čtvrtě a autobus nikde ... V devět hodin konečně dofrčel. Namrzlí jsme do něj nastoupili a odjeli na cestu kolem Česka za jeden den. V autobusu se objevil strašně vtipný průvodce Honza, který s námi hrál různé hry. Připravil pro nás ENERGETICKÝ KVÍZ, který někoho bavil a někoho uspával. Nejdřív jsme dojeli do Písku, kde jsme měli hodinový rozchod. Naše cesta pokračovala z Písku rovnou do Metelína, jak někteří přezdívali Temelínu. Bylo vidět už z dálky, jak se kouří z těch čtyř velkých, sto padesát pět metrů vysokých, bílých komínů. Když jsme dojeli k Temelínu, tak jsme si uvědomili, že nepůjdeme dovnitř, ale jen do infocentra .V místním infocentru na nás netrpělivě čekala temelínová průvodkyně, která nás zavedla do kinosálu, kde nám vysvětlila, jak elektrárna funguje. Provoz elektrárny nám přiblížil také názorný film 3D. Při zpáteční cestě nám "energetický Honza" připravil další soutěž AUTOBUS HLEDÁ SUPERSTAR. Někteří z nás dokonce i zazpívali.Do Klecan jsme přijeli kolem šesté hodiny a při
výstupu z autobusu dal Honza každému čokoládu. I přes počáteční strasti jsme si
cestu celkem užili.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaSestaveno z úryvků prací Heleny Davidové,
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaVeroniky Mičanové, Katky Zajíčkové
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Ondry Veselého.
Okresní kolo dějepisné olympiády
Každý rok na začátku února se žáci naší školy účastní okresního kola dějepisné olympiády. Letos již po druhé jel do Říčan klecanskou školu reprezentovat Jirka Haken z 9.A. Svoji účast si musel vybojovat ve školním kole a ani v okresním, kole se nenechal zahanbit. V konkurenci žáků základních škol a studentů gymnázií skončil na šestém místě právě za gymnazisty. K tomuto umístění mu ještě jednou gratulujeme a děkujeme za reprezentaci školy, neboť letošní okresní kolo patřilo k těm nejtěžším za několik posledních let.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Lucie Pechová
Cesta ke chlebu není vždy jednoduchá
Vzít peníze a jít koupit chleba do obchodu, to snad zažil každý z nás. Ne každý si však zkusil ho sám upéct. Devátá třída s paní učitelkou Dočkalovou a Rauschovou podnikla netradiční cestu ke chlebu při stejnojmenném pořadu v Toulcově dvoře. Žáci si museli k přípravě chleba sami ručně namlít pšeničnou a žitnou mouku, z ní pak udělat těsto a vypracovat každý svůj bochánek, který si upekli a nakonec někteří i snědli. Podotýkám, že jen někteří, protože ne každý dokázal vychutnat jeho chuť, která se
zdaleka nepodobá chuti bílého pečiva, na které je mnoho dětí zvyklých. Velkým zpestřením celého programu bylo mlácení cepy, které si ve venkovních prostorách mohli všichni vyzkoušet. Největší potíže nakonec nastaly v závěru, kdy paní lektorka vyzvala osazenstvo, aby předtím, než jim předá upečené bochánky, zazpívali nějakou písničku, ve které se objevuje text o chlebu, mouce či obílí. Deváťáci se shodli, že všichni znají píseň Skákal pes přes oves a odzpívali bez problémů první sloku a mohli si svůj výtvor za odměnu odnést domů.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Alena Dočkalová
O proběhlých soutěžích - Klavírní soutěž
Dne 25. ledna 2008 proběhlo školní kolo soutěže ve hře na klavír pro všechny žáky klavírního oddělení ze všech poboček. Abychom zajistili při hodnocení velkou míru objektivity, pozvali jsme do poroty dvě výborné pedagožky z Prahy – paní profesorku Mgr. Dagmar Kristenovou a paní učitelku Helenu Malíkovou. Jelikož školní kolo bylo výběrem pro kolo okresní, které se uskutečnilo v Čelákovicích, porota byla velmi přísná a měřila výkony podle přísných kritérií celostátních soutěží. Proto v některých kategoriích nebyla udělena některá místa. Paní profesorka při hodnocení poskytla také cenné rady a podněty našim učitelkách. Obě nezávislé porotkyně ocenily především složitý repertoár, který hráli žáci vyšších ročníků. Celkové hodnocení dopadlo takto:
PHV kategorie: 1. místo – Běhan Šimon, 2. místo – Matějíček Marek, Cihlářová Anna-Marie, 3. místo – Majsnerová Veronika,
1. kategorie: 1. místo – Mikysková Karolína, 2. místo – Winterová Andrea, 3. místo – Bártíková Zuzana,
2. kategorie: 1. místo – Hochmanová Marie, 2. místo – neuděleno, 3. místo – neuděleno,
3. kategorie: 1. místo – neuděleno, 2. místo – neuděleno, 3. místo – Marcol Daniel,
4. kategorie: 1. místo – neuděleno, 2. místo – neuděleno, 3. místo – Spurná Michaela,
5. kategorie: 1. místo – Zajícová Johana, 2. místo – neuděleno, 3. místo – Petráková Martina,
6. kategorie: 1. místo – Mervart Petr, 2. místo – Lahoda Ondřej, 3. místo – Zavadilová Šárka,
7. kategorie: 1. místo – Gulová Zuzana, 2. místo – neuděleno, 3. místo – Beneš Jan, Sobotka Ondřej,
8. kategorie: 1. místo – Tyglová Ivana, 2. místo – Ledvinka Martin, 3. místo – Motalová Kristýna.
Do krajského kola, které se konalo 19. února 2008 v Čelákovicích, jsme vyslaly tři vítězky z jednotlivých kategorií: Johanu Zajícovou, Zuzanu Gulovou (obě ze třídy paní učitelky Adriany Bartlové) a Ivanu Tyglovou (ze třídy pana učitele Fillipa Subbotina). V okresním kole byla velká konkurence ze ZUŠ Brandýs nad Labem, Říčan a Čelákovic. O to víc nás těší úspěch, který dosáhly všechny tři klavíristky: Johana Zajícová získala 1. místo (s postupem do krajského kola), Zuzana Gulová obsadila také 1. místo a Ivana Tyglová získala ve své kategorii 2. místo. Pro naši školu je postup Johany Zajícové do krajského kola obrovský úspěch, jelikož konkurence v klavírním oboru je mezi ostatními ZUŠ vysoká. O kvalitativní rozvoj klavírního oboru se zasloužila především paní učitelka MgA. Adriana Barthová, která žáky dokonale připravila a motivovala k tomuto úspěchu.
Houslové a kytarové soutěže
Ve školním kole kytarové a houslové soutěži byli úspěšní tito žáci:
0.kategorie kytara: 1.místo: Zuzana Therová, 2. kategorie kytara: 1. místo: Nikola Staňková , Lucie Nováková, 2. místo:Kristýna Šučurová, Komorní hra ve hře na kytaru: 1. místo: Duo ve složení Lucie Nováková a Kristýna Šučurová.
V krajském kole ve hře na kytaru, které proběhlo 27.února 2008 v Brandýse nad Labem získala Nikola Staňková 1. místo s postupem do krajského kola (ze třídy p.uč. Urbana) a 1. místo získalo také komorní duo (Lucie Nováková a Kristýna Šučurová) – ze třídy p.uč. Kopeckého. Přejeme Nikole Stańkové mnoho štěstí v krajském kole. 0.kategorie housle: 1. místo: Květa Šteflová, 2. místo: Tereza Zajícová, 3. místo: William Martin Podzimek, I. kategorie housle: 1. místo: Jana Pavlíčková, II. kategorie housle:
1. místo: Ondřej Mědílek, VII. kategorie housle: 1. místo: Aneta Bučková Do okresního kola v Říčanech postupují všichni žáci na prvních místech a Tereza Zajícová na místě druhém.
Pozvánka na březnové akce:
14. 3. 2008 – vystoupení dramatické a hudebního oboru (od 18 hod., sál ZUŠ)
15. 3.2008 – vystoupení dramatické oboru na velikonočním jarmarku
(14,00 hodin Městský úřad Klecany), keramická dílna manželů Šoltysových od 14,30 hodin
17. 3. 2008 – Malý koncert v Odoleně Vodě, ZŠ Odolena Voda od 17,00 hodin
25. 3. 2008 – Zkušební přehrávka absolventů, sál ZUŠ Klecany od 17,00 hodin
28. 3. 2008 – Zkušební přehrávka absolventů, sál ZUŠ Klecany od 17,00 hodin
Poděkování
Děkujeme panu starostovi Ivo Kurhajcovi, že se přičinil o vybudování nových toalet v základní umělecké škole. Perfektní práci odvedli jako vždy pánové Jiří Šmolík a Luboš Novák. Toalety jsou velmi estetické díky krásným kachličkách a dokonalému vypraco-vání. Budou dobrou vizitkou kulturnosti naší ZUŠ zvláště pro návštěvníky koncertů, jelikož v minulém roce bylo právě poukazováno na nedostatečnou úroveň toalet v prvním patře ZUŠ. Díky aktivitě pana starosty, se tento problém podařilo vyřešit rychle a hlavně kvalitně. Děkujeme!
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaBc. Dana Snížková – ředitelka ZUŠ
II. Pokračování ve výpisu z obecních a školních kronik Klecan
Dějiny naší školy
Roku 1677 oznamuje klecanský duchovní správce na úřad, že v Klecanech se bude stavět škola. Do té doby se vyučovalo v soukromém stavení. Učitel byl ustanovován patronem a farářem. Škola byla nejprve jednotřídní. Kolem r. 1830 vzrostl počet dětí a vznikla potřeba rozšířit školu. Nedošlo k tomu hned, učitel dostal zatím jen pomocníka a teprve r. 1847 byla zřízena další třída. Pozdější vývojový postup byl rychlejší: r. 1876 vznikla škola trojtřídní, r. 1880 čtyřtřídní, r. 1883 pětitřídní. Roku 1887 přibyla k páté třídě paralelka. Škola měla od počátku vlastní budovu, v níž byla nejprve jedna školní světnice až do r. 1864. Po rozšíření na dvojtřídku r. 1847 najaly obce světnici v domkupod školou. V roce 1864 začala výuka v nové budově ve dvou třídách a stará škola byla přeměněna na byt pro řídícího učitele.
Nová škola byla slavnostně posvěcena za přítomnosti mnoha vzácných hostů 4. července 1864. Do té doby stojí za zmínku pořízení nábytku do školy péčí vrchnosti r. 1789. Důležitá byla též snaha císařovny Marie Terezie zjistit stav školství v našich zemích podle dotazníku o jménu učitelů, jejich stavu (ženatý, svobodný), vedlejším zaměstnání nebo řemesle, jeho příjmech a jejich pramenech. Důležité bylo zjištění počtu dětí podle stáří a to od 4 do 6 let, od 6 do 8 let, od 8 do 10 let, od 10 do 12 a více, dále ve které části roku školu nejvíce navštěvují, v kterých hodinách, kolik platí školného, čemu se učí a z kterých knih, jak daleko mají děti do školy. To vše bylo v dotazníku z 31.12.1771.
Pokračování příště. Jiřina Koktanová, klecanská učitelka v.v.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa pro pokračování klikněte zde
