Klecanský zpravodaj 1/2006
Ročník XXV. Leden 2006 / číslo 1.
Z moudrých myšlenek Jana Wericha:
Hrozně rád se směju - pokud ovšem mám čemu. Ale nikdy se nesměji nejlépe.
Bojím se totiž, že by to mohlo být naposledy.
Meluzína s velkým či malým „em“.
Konec letošního roku stojí už neúprosně před námi a rok od roku se zdá, že celá věc probíhá rychleji
a rychleji. Pokud jde o meluzínu, může se skutečně vyskytovat jak s malým, tak i velkým „em“ a dle toho mají tato slova různá poslání, i když spolu vnitřně souvisejí. Možná, že je méně známo, že Meluzína je ženské křestní jméno (jeho ekvivalentem může být i Melisanda), zatím co meluzína znamená pořádnou vichřici se vším všudy a jako pojem bývá v některých souvislostech častější, než ve funkci ženského křestního jména. A jak bývá často pravidlem, při hledání původu nějakého slova se můžeme ocitnout tam, kde jsme to nejméně čekali. V tomto případě ve Francii u docela romantické legendy.
Podle ní znamená pojem „Mélusine“ bájnou bytost v populárních rytířských zkazkách, která byla schopna převtělit se částečně v hada a za svého předka ji měl dávný šlechtický rod Lusignanů. Byla považována za nejslavnější ze všech bájeslovných víl z doby francouzského romantismu a jako potomci se k ní hlásily ještě další rody: Kromě Lusignanů i Rohanové, Luxemburgové či Sassenayové, které ji skutečně braly za zakladatelku svých šlechtických rodů. Jiná dávná starofrancouzská legenda hovoří o Meluzíně jako o mořské víle, jež byla manželkou francouzského hraběte Raimunda z Poitiers. Než se za něj provdala, uvěznila v dalekých vysokých horách svého otce kvůli urážkám, jimiž on častoval její matku. Za to byla údajně odsouzena k tomu, aby se vždy o sobotách převtělovala od pasu dolů v hada. Svého manžela proto zapřísáhla, že vždy v sobotu se s ní nikdy nesmí vidět. Hrabě to však porušil a jednou v sobotu uviděl, jak se jeho paní převtěluje v dolní části těla v hada, údajně k tomu došlo během koupele. V důsledku toho musela Meluzína svého muže navždy opustit a nadále bloudit světem jako přízrak až do soudného dne. Stala se též poslem špatných zpráv či neštěstí. Podle jiné verze legendy hrabě Meluzínu uvěznil či dokonce ji dal zazdít v hradním žaláři.
Dodnes se Meluzínino neštěstí projevuje navenek náhlými kvílivými zvuky a nepřirozenými výkřiky v průběhu jejích bludných toulek. Jde o nešťastné projevy víly, které nakonec vedly až k tomu, že drsné zimní vichry a jiné nepřízně počasí získaly pojmenování „meluzína“, protože rovněž bývají doprovázeny nářkem, ječením či kvílením. Meluzína se ostatně vyskytuje i v českých pohádkách jako lesní žínka, naříkající v silných vichrech nad svým bědným osudem. Kdybychom chtěli zůstat u tohoto tématu ještě chvilku, lze dodat, že Meluzína (či Mélisanda) představuje hlavní role i v dílech některých významných hudebních skladatelů, jako je např. Felix Mendelssohn-Bartholdy či Claude Débussy.
Poněkud zasmušilé povídání skončeme však trochu radostněji s K. J. Erbenem: „...mráz v okna duje,
v světnici teplo u kamen...“ a na Meluzíniny osudy se dívejme hezky z tepla útulné světnice, kde „...stará podřimuje...“, či „...děvčata předou měkký len...“, kdy i meluzína či Meluzína přes své kazisvětské vlohy musí před takovou třeba vánoční idylou zkrátka kapitulovat. - Všem p. f. 2006.
- js -
20. 12. 2005
Z Rady
28. listopadu
Rada rozhodla doplnit dětské hřiště Na Sídlišti. Využije nabídku firmy TAURUS s.r.o., která bezplatně vypracuje projekt. Ten bude realizován v rámci možností podle výše ceny. Zajistí vedení města spolu s paní Dagmar Horovou.
Na základě předložených cenových nabídek na zámkovou dlažbu pro komunikace V Boleslavce Rada vybrala firmu COLOR BETON.
5. prosince
Rada projednala a schválila program posledního letošního zasedání ZMě, které se uskuteční dne 15. prosince. Na zasedání Rady se dostavil pan Dan Luxemburk. Byla s ním projednána stížnost na hluk a zápach, který pochází z vedlejšího pozemku majitelky paní Fialové. Paní Fialová podle názoru pana D. Luxemburka nedodržuje základní hygienická pravidla pro chov psů a tento chov není ani v souladu s obecně závaznými vyhláškami města.
Po oboustranné diskuzi RM rozhodla vyslechnout v této záležitosti také paní Fialovou. Panu D. Luxemburkovi budou poskytnuty požadované údaje. Zajistí místostarosta.
Rada schválila nabídku firmy V. Burger, V Zátiší 1002, Kralupy nad Vltavou, na prořez stromů na náměstí Třebízského a v Mírové ulici za cenu cca 45 000,-Kč. Zajistí starosta. Termín prořezu - doba vegetačního klidu.
Návrh paní M. Pánkové na přejmenování ulice Pionýrská Rada odložila. Nový název ulice by představoval pro všechny místní obyvatele nemalé finanční náklady - bylo by nutné provést výměnu všech osobních dokumentů, změny sídla firem a pod. Rada se domnívá, že z uvedených důvodů nelze v současné době tento požadavek realizovat. K přejmenování ulice by se museli vyjádřit i ostatní obyvatelé, kterých by se tato změna týkala.
12. prosince Rada vzala na vědomí zápis ze zasedání Školské rady. Zasedání se konalo dne 9. listopadu a Školská rada m. j. doporučila vedení školy doplnit Školní řád. Dále se seznámila s Výročními zprávami za uplynulé dva školní roky a pozvala na příští zasedání (11. ledna 2006) ředitelku školy.
Na doporučení Sociální komise RM byl schválen zvýšený nájem pro DPS ve výši 1.650.-Kč/osobu/měsíc s platností od 1. ledna 2006. Zajistí vedení města.
Středisko junáka Havran Klecany bude garantem výstavby a provozo-vatelem U - rampy. Rampa bude umístněna v Klecánkách, poblíž dětského hřiště. K tomu je nutné zjistit skutečný stav rampy, umístěné
v areálu kasáren, zajistit pozemek, splnit požadavky Povodí Vltavy, s.p. a zajistit vydání stavebního povolení. Finanční prostředky na rekonstrukci a uvedení do provozu budou uvolněny z rezervy rozpočtu na příští rok. Za akci zodpovídá I. Kurhajec.
Ze zastupitelstva
Poslední letošní zasedání ZMě bylo svoláno na 15. prosinec. Za přítomnosti 11 členů zastupitelstva a 5 občanů byl schválen rozpočtový výhled města na příští dva roky, úpravy letošního rozpočtu a schválen rozpočet na rok 2006. Zastupitelé odsouhlasili opravu střechy budovy „historického“ hangáru v Dolních Kasárnách a zateplení dílny tamtéž. Byl schválen dodatek ke zřizovací listině ZŠ a MŠ Klecany, kterým byl škole zapůjčen nemovitý majetek.
Nejvíce diskutovaným bodem programu byla snaha o vyřešení majetkoprávních poměrů Sportklubu. K tomuto bodu se vyjadřovali i přítomní členové TJ Sokol. Sportklub, ač je to k nevíře, nemá dosud v katastru nemovitostí zapsaného majitele. Také majitelé některých pozemků, na kterých budovy Sportklubu a hřiště stojí, nejsou, podle údajů z katastru nemovitostí, jasně určeni. Na závěr více jak půlhodinové diskuze bylo přijato usnesení, odložit celý problém do dubna příštího roku. Do té doby vedení města ve spolupráci s výborem TJ Sokol shromáždí všechny dostupné dokumenty a bude vypracován konečný návrh řešení. Ve věci předání Horních kasáren do majetku města nenastal zatím žádný pokrok. Tak snad příště.
Zdenek Šebek
Poplatky za odpad
Poplatky za likvidaci odpadů.
Upozorňujeme všechny naše občany, že poplatek ve výši 500.-Kč/osobu/rok jsou od letošního roku splatné jednorázově do konce března. Sankce v případě nezaplacení jsou daleko tvrdší, než dříve. Pokud nezaplatíte včas, od dubna Vám správce poplatku předepíše poplatek v trojnásobné výši.
A pro ty, kteří dluží za minulá léta: Vy všichni, kteří jste nezaplatili, očekávejte návštěvu exekutora, který bude pohledávky vymáhat touto ne zcela populární cestou. Exekutor navštíví asi 8 klecanských rodin, které za poplatky dluží od 1.200.-Kč do 6.400.-Kč.
Sběrný dvůr a systém REMA.
Sběrný dvůr je otevřen každý všední den od 13.00 do 15.00 hodin, v sobotu a v něděli od 10.00 do 12.00 hodin. Pokud budou velké mrazy, bude sběrný dvůr uzavřen.
V poslední době dochází k tomu, že po městě nalézáme odložené staré lednice. Vás všechny, kteří máte s tímto „odpadem“ starosti upozorňuji, že lednice patří mezi nebezpečný odpad a město je musí brát od občanů bezúplatně. Pokud máte problém kam s ní, zavezte ji alespoň ke sběrnému dvoru. Ušetříte nám práci a nebudeme vystaveni sankcím za to, že se nám po městě „povaluje“ nebezpečný odpad.
Město má uzavřenou smlouvu se společností REMA, a. s., o využití sběrných míst (v našem případě opět sběrný dvůr) pro účely převzetí, uskladnění a předání vyřazených elektrických a elektronických zařízení. Odebíraná elektrozařízení v závislosti na rozhodnutí Min. živ. prostředí jsou rozděleny do těchto skupin: Informační technologie a telekomunikace, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, lékařské přístroje, přístroje pro monitorování a kontrolu a výdejní automaty.
Všechny tyto věci můžete také odevzdat bezplatně.
- ms -
Vodárny Kladno Mělník
Změna cen vodného a stočného.
Na základě rozhodnutí představenstva společnosti Vodárny Kladno - Mělník, a.s. ze dne 2. 11. 2005 Vám oznamujeme, že z účinností od 1. 1. 2006 dochází ke zvýšení cen vodného a stočného takto:
Voda pitná a užitková 30,35 Kč
Voda odkanalizovaná 23,31 Kč
Ceny se rozumí za m3 vč. DPH
Ceny budou v nové výši účtovány od 1. 1. 2006. Ve fakturách bude množství odebrané vody a množství odváděných odpadních vod za ceny roku 2005 a ceny roku 2006 propočteno z průměrného denního odběru za běžné odpočtové období a počtu kalendářních dnů týkajících se starého a nového roku.
Stanislav Bulva
místopředseda představenstva
Lakomé Barky
Kterak Klecany ku prokletí přišly, aneb novoroční přání Lakomých Barek.
Klecany l. p. 1507
V den svatební panny Polyxeny a pražského radního pana Rendla, z lásky a v dobré víře,
že zachrání nevěstu z neblahého manželství, napadl svatební průvod předem domluvený učitel Periklid s hrstkou svých kumpánů. Před kostelem se strhla potyčka. Pokoušejíc prchnout se svým věrným a milovaným Periklidem, uprostřed vřavy však mrtva padla k zemi sama nevěsta Polyxena.... Zabíti nevěstu v den svatební nevěští nic dobrého....
Od té doby si ve městě Klecany lidé často neodpovídají na pozdrav.
Nespolupracují na společném díle, ať již je jakékoliv.
Ke klecanským akcím a výročím se scházejí občané zásadně v minimálním počtu.
Pojďme to změnit!
Vaše Lakomé Barky.
Činnost Zastupitelstva
Letos vstupujeme do volebního roku, kdy budeme volit nejen naše zástupce do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ale i v komunálních volbách zvolíme nové zastupitele, kteří budou řídit naše město další čtyři roky.
Komunální volby nás čekají na podzim. Tak jako před čtyřmi léty je na místě ohlédnout se zpět a zamyslet se nad tím, jak jsme se jako občané zapojili do rozhodování o věcech veřejných.
Přetrvává nezájem valné většiny občanů o dění v obci. Zasedání zastupitelstva se pravidelně zúčastňuje několik “věrných“, ostatní přijdou, pokud se projednávají záležitosti, které se týkají jejich zájmů. Nepravidelně chodí na zasedání občané, kteří buď v dobrém, nebo i v nedobrém přinášejí kritiku. Většina ostatních dává přednost teplému posezení u rodinného krbu.
Ve světle těchto skutečností bych Vás v několika článcích chtěl seznámit s činností orgánů, které město řídí a přesvědčit Vás o tom, že je důležité zúčastnit se komunálních voleb a hlavně uvážlivě volit z navrhovaných kandidátů.
Připomeňme si, koho jsme před téměř čtyřmi roky zvolili do čela našeho města. Zastupitelstvo města je 15ti členné, politické zastoupení a rozložení mandátů bylo následující: 11 členů koalice ODS + bez pol. přísl., 4 členové KSČM + bez pol. příslušnosti.
Zastupitelé na svém ustavujícím zasedání zvolilo 5ti člennou radu města. V radě jsou zastoupeni tři členové ODS a dva členové bez politické příslušnosti, kandidující za ODS.
Do ledna letošního roku se konalo 21 veřejných zasedání zastupitelstva města, jedno pracovní, jedno slavnostní při příležitosti jmenování čestných občanů města a jedno zasedání mimořádné, na kterém byly projednávány možnosti převzetí Horních kasáren, které vlastní Ministerstvo vnitra, do majetku města. Všechna zasedání byla usnášeníschopná, všichni zastupitelé se sešli pouze ve třech případech, nejmenší účast - 11 byla také třikrát. Celková účast vyjádřená v procentech činila k dnešnímu dni 86,03%.
Aktuálně
Vánoční dílna ve školní družině
Dne 15. prosince jsme se sešli v družině Základní školy na vánoční dílně. Bylo to velmi příjemné setkání s paní učitelkami z 1. stupně, s dětmi a některými rodiči. Vyráběli jsme andělíčky a vánoční stromečky z papíru, skleněné svícínky, ozdoby z keramické hlíny, Ježíšky v ořechových skořápkách a dělali jsme si vánoční dekorace z pomerančů. Samozřejmě nechyběly ani perníčky, které však děti domů nedonesly, ale perníčky skončily v jejich bříškách. Paní kuchařky nám navařily čaj, pustili jsme si koledy a užili jsme si moc pěkné odpoledne. Všechny děti si hrdě nesly svoje výrobky domů, aby mohly rodičům ukázat, jak jsou šikovné. Finanční prostředky
na vánoční dílnu byly použity z fondu SRPŠ a fondu základní školy.
Děkuji všem dětem za vytvoření příjemné předvánoční nálady a nadšení, se kterým se pouštějí do vyrábění a zdobení. A to nejdůležitější - děkuji všem p. učitelkám, které si ukrojily ze svého volného času a přišly za dětmi do družiny a poskytly pomocné ruce při složitějších pracích. Děkuji p. učitelce Tinclové, Šiklové, Vulterinové, Kulštrunkové, Frenclové, Knorové, manželům Rychlým a taky „sobě“ za to, že se nám dílna tak pěkně povedla.
A také poděkování ...
Moc bych chtěla poděkovat manželům Křížovým, kteří darovali na vánoční dílnu pro všechny děti pomeranče, koření na zdobení a svíčky. Díky, moc jste nám pomohli a penízky zbudou zase na nějakou hračku do družiny.
Dagmar Horová
Výstava obrazů.
Od 5. prosince 2005 byla paní R. Fuxovou uspořádána výstava jejích obrazů. Ve volných chvílích se věnuje tomuto ušlechtilému zájmu. Vystavovala zde obrazy s motivy Klecan, její rodné vsi. Jistě jste se byli i Vy podívat a hodnotili její počin kladně, jako já. Obdivuji její talent a jsem ráda, že nás tímto způsobem seznámila se svou prací.
Dne 10. prosince byl uspořádán vánoční jarmark. Měl pestrý program. Letos bylo připraveno vánoční pečivo pro diabetiky, každý mohl ochutnat; v termoskách byl pro zájemce připraven netradiční čaj. Byla zde i nedietní vánočka paní Vrbové.
Návštěvníci si mohli poslechnout i vystoupení skupiny „Lakomé Barky“, nakoupit si různé ozdoby, sledovat práce v dílně. Na maličké čekala pohádka. Snad byl každý spokojen.
M.Š.
Klecany a sport podruhé
Chtěla bych reagovat na příspěvek pana Bratky v minulém zpravodaji o sportovním vyžití v Klecanech. Souhlasím takřka s každým slovem napsaným v příspěvku a hlavně s tím, že nesmyslné války slov určitě nevyřeší nic podstatného. Chtěla bych však polemizovatnad tím, že všem občanům Klecan je jedno jak bude jejich město vypadat.
V Klecanech žije spousta dobrých a správných lidí, kterým to určitě jedno není a mezi nimi samozřejmě i rodiče malých dětí, kteří se snaží již dlouhou dobu něco změnit. Problém je druhý, a to jsou finanční prostředky, jejichž nedostatek byl vždy důvodem k nerealizaci různých nápadů. Snad jedna dobrá tajná zpráva, že už měsíc jednám s firmou, která by na sídlišti (jen pokud se plány zdaří) vybudovala svůj nový projekt s názvem „živé hřiště“. Více nemá cenu se o tom rozepisovat, protože jednání jsou složitá a v začátcích. Takže by mě mrzelo, kdybyste si myslel, že nám všem v Klecanech je všechno jedno.
Druhá věc o které bych chtěla polemizovat je vaše poslední věta v příspěvku. Nejsem si zase až tak úplně jistá, jestli vybudování sportovišť a dětských hřišť vyřeší současné společenské problémy. Myslím si totiž, že někteří malí a mladí si neváží ani toho mála, které v Klecanech ke sportovnímu vyžití mají. Je to dva roky zpátky co jsme v rámci SRPŠ při základní škole prosadili, po dlouhých jednáních s paní ředitelkou, otevření školního areálu i v mimoškolní době, tak aby se daly využívat pinpogové stoly, fotbalový plácek a skluzavky s houpačkami. Rok byl areál otevřen na zkušební dobu, aby byl znovu uzavřen pro vandalství. Na jedné straně bezvadné děti, které se chtějí bavit a na druhé straně banda nevychovanců, kteří rozmlátili okna, světla ve škole atd..
Každý den se najde někdo, komu nestačí se na hřišti na sídlišti zatočit nebo zhoupnout. Každý den se najde někdo, kdo musí něco řezat, lámat a ničit. A nejsou to mnohokrát žádné velké děti, jsou to i malé děti, pro které ani výtka dospělého nic neznamená. A tak dále a tak dále. Stejně dopadlo zřejmě i fotbalové hřiště, které sokolové uzavřeli ze stejných důvodů. Je toho moc a moc, jsem tak naštvaná, že bych asi popsala celý zpravodaj.
Chci říct, že mi chybí, stejně jako vám, pořádné hřiště na fotbal, dětské hřiště na pořádné vyřádění nejen malinkých, ale i těch větších a samozřejmě i ten skatepark, ale nemyslím si, že pokud bychom tohle všechno vybudovali tak se nebude dít to ošklivé, co se děje.
Mám k tomu snad ještě jednu poznámku, přemýšlím nad těmi dětmi a říkám si, že možná nemohou za to, že nemají k ničemu vztah, když mají příklad v některých dospělých, kteří neumí vyhodit pytel do popelnice tak, aby se nevysypal na zem, kteří dokáží vytvořit neskutečný bordel okolo kontejnerů na tříděný odpad, kteří nezdraví svoje sousedy, kteří parkují auta kde je jenom napadne atd., v podstatě dospělým jimž je jedno všechno co se děje za dveřmi jejich bytu. A co mě fakt štve a to tak, že mě to hodně štve, to jsou hromady psích hovínek na každém kroku, ale o tom už se za poslední roky napsalo mnoho.
Můj příspěvek neberte jako, že mám patent na rozum, to opravdu nemám. Jenom jsem chtěla říct, že tyhle věci jsou mnohem složitější než to vypadá zvenčí.
Tímto jsem se nechtěla s nikým hádat, nikoho urazit ani nikomu ublížit. Je to můj názor k zamyšlení.
Díky Dagmar Horová
Společenská rubrika
Naši lednoví jubilanti
Blažena Dvořáková (94), Antonín Lipovec (82), Eva Karlová (81), Libuše Tapušíková (78),
Jiří Dušek (78), Miroslav Musil (76), Jaromír Dočekal (75), Vlastimil Prokop (75), Věra Lukášová (74),Milena Novotná (73), Věra Štemproková (72), Alena Medková (71), František Lojín (70), Helena Oczadlá (70).
Noví občánci
Lukáš Kaspar - 20. 9. 2005, Nikol Holá - 21. 9. 2005, Nela Dajbychová - 19. 10. 2005,
Anna Marková - 30. 10. 2005, Alžběta Palová - 2. 11. 2005
Opustili nás
Josef Bešťák † 21. 10. 2005 a Jiří Medek † 15. 12. 2005
Napsali nám...
Vážený pane starosto, dovolte prosím, abych Vám a zároveň Vaším prostřednictvím poděkovala pracovníků Městského úřadu v Klecanech za přání k mým narozeninám. Velice si toho vážím a připojuji, že jsem z přání měla upřímnou radost.
Olga Bretová
Děkuji za srdečné blahopřání k mému životnímu jubileu, které jste mi zaslali. Příjemné vánoční svátky a mnoho zdraví v novém roce, především pevné zdraví.
Hana Mayerová
Co se šustlo v naší škole
Předvánoční muzikálové představení 2.A
„Boudo, budko“
„Už napodruhé jsme se rozhodli potěšit rodiče před vánočními svátky třídní besídkou. Minulý rok prvňáčci vystoupily ve dvou pohádkách Františka Hrubína „Malá pohádka o veliké řepě” a „Perníková chaloupka“.
Tento rok jsme se, co by druháci, pokusili o náročnější žánr - muzikál. Lidovou pohádku o domečku v poli a zvířátkách, které domeček postupně zabydlují, zná snad každý. My jsme si přidali říkanky, písničky, dramatizaci a originální zakončení pohádky.
Nejvíce jsme se s dětmi asi pobavili při samotném nácviku, kdy se postupně dotvářela konečná podoba postav. Ani příprava kostýmů, rekvizit a pozvánky se neobešla bez zábavy.
Na generální zkoušku jsme pozvali naše prvňáčky, pozvánky děti předaly rodičům a vedení školy, vše mohlo začít.
Nedočkavě, s trochou napětí, strachu , ale i příjemného těšení jsme 7.12. 2005 přivítali rodiče, prarodiče, sourozence a paní ředitelku s paní zástupkyní.
Představení se setkalo s příznivým ohlasem. Odměnou pro mne byly rozzářené dětské oči a spokojený úsměv všech dospělých. Snad mi v tu chvíli rodiče odpustili i bezesné noci, když vymýšleli bodliny na kostým ježečka,…
Tř. učitelka Kateřina Knorová
CHEMICKÁ SOUTĚŽ
Masarykova střední škola chemická Praha již řadu let významně spolupracuje se základními školami s cílem pomáhat učitelům a povzbuzovat zájem žáků o chemii. Jednou z několika podzimních aktivit je každoroční uspořádání chemické soutěže pro žáky 9. tříd.
Zhruba po tříleté přestávce se na naší škole v Klecanech opět „vylíhlo“ několik nadšených alchymistů, kteří hravě zvládli otázky a úkoly školního kola, letos tematicky zaměřeného na vodu a splnili tak předpoklady pro účast v kole závěrečném. Podle pravidel soutěže utvořili naši nejlepší chemici Jiří Šoukal (9.A), Michael Pech (9.B) a Pavel Dosoudil (9.A) sehrané družstvo, které ve středu 30. 11. 2005 ve skvěle vybavených a moderních laboratořích Masarykovy střední školy chemické v Praze v konkurenci žákovských družstev z dalších devíti základních škol po napínavém utkání v řešení teoretických a praktických úkolů dosáhlo na krásné 3. místo.
Naši úspěšní řešitelé to myslí s chemií vážně i nadále, neboť v současné době poměřují své kvality plněním úkolů chemické olympiády, jejíž školní kolo vyvrcholí začátkem února.
Ivan Rychlý
MIKULÁŠSKÝ REJ
Dne 5. 12. se pavilon C proměnil na horoucí peklo a zároveň i dobrotivé nebe. Co to způsobilo? Spousta malých postaviček převlečených za známe osobnosti Čerta, Mikuláše a Anděla. Masky byly velice zdařilé a věrohodné, za což patří poděkování rodičům, prarodičům a všem, kteří se na jejich výrobě podíleli. Okolo 9 hodiny se průvod masek prošel po škole, navštívil starší spolužáky, ale i ty menší v Mateřské škole. V 10 hodin začal program v tělocvičně, kterým provázela paní učitelka Aneta S. Šugarová. Každá třída si připravila krátké vystoupení, poté došlo k představení masek. Z každého ročníku byly oceněny tři nejzdařilejší masky. Ke konci mikulášského reje navštívili tělocvičnu „opravdovští“ Čerti a Andělé spolu s Mikulášem, kteří dokonce způsobili slzičky na tvářích některých hříšníků z I. třídy.
Takto jsme prožili Mikulášský rej dopoledne a většina z nás se ještě začala chystat na večerní návštěvu známých nadpřirozených bytostí ve svých domovech.
Velké poděkování patří na tomto místě žákům 9. A a 9. B, kteří v krásných a věrohodných kostýmech zodpovědně odměnili 5. prosince 2005 v ZŠ a MŠ Klecany všechny hodné děti dobrými sladkostmi a v pytli odnesli do pekla všechny největší zlobivce.
PŘEROV NAD LABEM
Dne 6.12. se třídy III.A a V.A vypravily na předvánoční prohlídku známého skanzenu v Přerově nad Labem. Výlet jsme si objednali u cestovní kanceláře CK 2, která měla vše výborně připravené a zorganizované. Již v autobuse jsme se dozvěděli spoustu informací o skanzenu i o Přerově. Zahráli jsme si soutěž ve znalostech českých pohádek, které jsme poznávali z nahrávek MC.
Cesta nám takto uběhla velice rychle a mohla začít vlastní prohlídka. Navštívili jsme staročeské roubené chalupy, špýchary, školní třídu, prohlédli jsme si sušárnu na ovoce, včelín a další drobné stavbičky a památky. Na konci prohlídky si mohl každý žák zakoupit suvenýr či dárek k blížícím se Vánocům. Při zpáteční cestě jsme hráli soutěž v získaných informacích o skanzenu, ale i o obyčejných, které souvisejí s dobou Adventu. Výlet se všem líbil a již jsme si domluvili podobnou exkurzi na Velikonoce.
Alena Vulterinová
SBĚROVÁ AKCE ZŠ A MŠ KLECANY
Od září opět sbíráme v Základní i Mateřské škole starý netříděný papír, plastová víčka a plechovky od nápojů. Stejně jako minulý rok jsme se tak zapojili do soutěže Středočeských sběrných surovin. Tady jsou výsledky ze dvou posledních svozů vyjádřené v celkovém počtu nasbíraných kilogramů na třídu i zprůměrňované v přepočtu na jednoho žáka třídy
Vypracovala: Dagmar Rauschová
VÁNOČNÍ PROJEKTOVÝ DEN
V čase adventním, v pátek 7. 12. 2005, se proměnily třídy druhého stupně ve vánoční dílny. Celý den se linul v duchu vánočního projektu. První hodinu si žáci připomněli historii Vánoc a nejznámější české vánoční tradice. Dozvěděli se například, kdy se poprvé objevil vánoční stromeček, jaký význam mělo a má pro lidi jmelí, nebo co se slaví v jednotlivé adventní svátky. V následujících hodinách provonělo učebny jehličí, které se stalo materiálem pro výrobu velmi pěkných adventních věnců. Tvořily se postavičky Betlému, ozdoby z korálků a vizovického pečiva, krásné svíčky z vosku a koření a papírové ozdoby na okna. Na závěr se vánočními výrobky zdobily třídy a adventní věnce našly své místo na dveřích pavilónů i kmenových tříd.
Alena Dočkalová
Více informací o naší základní škole můžete najít na našich
nových internetových stránkách
www.zs.klecany.indos.cz
Napsali nám
Co všechno odnesl čas.
Tak jako člověk mění věkem tvář, tak se mění okolo nás prostředí i příroda. Změnila se i naše obec. Chci Vám trochu připomenout, jaké to bývalo za mých dětských let a i trochu později, i když tato doba patří již minulosti. Tak si mohou pamětníci připomenout staré časy a mladší generace (jestliže bude mít zájem) bude mít představu, jaké to bývalo před dávnou dobou. Za mého dětství byla naše obec převážně zemědělská. Kolem obce byla pole, mnoho sadů, zahrad. K zámku patřil háj, udržovaný a oplocený, býval nepřístupný veřejnosti. Ve vesnici bylo několik selských gruntů, pak větší i menší chalupy, bezzemci, kteří podělkovali u sedláků a deputátníci.
Vás změnami jak si je pamatuji a začnu hned na náměstí - dříve návsi. Městský úřad také prodělal v minulé době změnu. Říkali jsme mu obecní úřad; byl to nízský domek s bytem pro obecního tajemníka, vedle byla garáž pro hasičskou stříkačku a myslím, že tu byla i místnost pro zadržené osoby (např. pro potulku a p.). Když jsme jako děti zlobívaly (byly jsme tři a bývalo veselo), bylo nám vyhrožováno, že skončíme v „RÁČKU“, to bylo vězení - a bylo po zlobení.
Obec měla svého strážníka (p. Knora), ponocného, který v noci procházel obcí. Pak se obecní úřad změnil na MNV a dnes je to Městský úřad, změnil i svou tvář. Dnes je to patrová budova. Pro hasičské auto byl vybudován Hasičský dům, bývala tu i kampelička. Vedle obecního úřadu měla svou chaloupku paní Papírníková. Chaloupka zmizela po její smrti; nyní je tam vilka Pilcových. Naproti obecnímu úřadu byl domek - holičství p. Wiedemana, holiče a maskéra našich ochotníků. Kolem náměstí bylo několik statků: Šafaříkovi, Jandovi (byl zbourán), Kuklovo hospodářství i hostinec (dříve Hrubých), bývalo zde pěkně vybavené divadlo (Baráčníků), které bohužel vyhořelo. Pak zde bylo nákupní středisko, nyní je zde cestovní kancelář. Vedle byl statek Tichých, nyní restaurace „U sv. Václava“; vedle v domě bývalo Hospodářské družstvo, nyní jsou tam byty. Pak je statek Srbových a SRB-DEPO, pak statek Beznoskových, Beranových, bývala tu i synagoga - míval v ní dílnu mistr kolář pan Rudolf. Uprostřed návsi byla hospoda „Na kovárně“, kde čepoval pan Javůrek, později pan Bartoň. Byla tu naše milá Sokolovna, kam jsme chodívaly cvičit, měly jsme tu besídky, hrávalo se tu divadlo pro malé i velké. Bývaly tu schůze, plesy, šibřinky. Sem jsme běhávaly dědečkovi pro litřík míchaného (cestou domů jsme sem tam upíjely). Hned vedle byla skutečná kovárna, kde byl mistr kovář pan Papírník. Všichni jsme ho mohli sledovat při práci, nahlížet do tajemné dílny, kde byla výheň, kterou rozdmýchával měchem. Hotové peklo! A co když koval koně, nebo ošetřoval nohy (paznehty) kravičkám. To dnes děti nevidí. Proti kovárně byla obecní váha, sem zajížděly plné povozy, které vážný ihned zvážil. Za váhou byla hluboká strouha s ovocnými stromy, tekl zde potok, který vytékal z rybníka za Beznoskovými. Strouha je zavezena a při úpravě náměstí sem byl přemístněn pomník padlých obětí z I. a II. světové války.
Nad potokem byl klenutý mostek, voda byla svedena do trub a nyní je tam restaurace „U rytíře“ a nápojový stánek pod starou vrbou, která také vše pamatuje. Z rybníčka byla požární nádrž. Ale nyní je v takovém stavu, že potřebuje opravu. Rybník napájela studánka s dobrou vodou, která je též zničena. Sem jsme rádi chodívali koupat husy, bývalo tu štěbetání dětí i husí.
Tak jako mizí lidé, odstěhují se, zemřou, tak zmizely i některé domky, ve kterých žily mnohé rodiny. Uvádím: pod zábradlím u bývalého kina byl domek Podestátových, pod ním domek paní Vojtěchovské
a paní Hálkové. Z druhé strany drogerie býval domeček pana Johana Stanislava, válečného invalidy, trafikanta, pak Kombercových, doleji bydleli Havlíkovi - on byl hodinář, nosívali jsme sem hodiny k opravě, paní byla švadlena. U cestičky, která tudy vedla měla domek paní Střelková, pak její dcera paní Krečáková, pod tímto domečkem bylo skladiště od obchodu Felixových. Část byla upravena na byt pro paní Veselou, byl to velký, studený byt. Dům zmizel, nyní jsou tam dvě garáže. U silnice ke Klecánkům měla v zátočině domek paní Berta Rozpeková, spolužačka mého dědečka, míval zde u ní ordinaci starý rodinný lékař dr. Fišer a po něm jsme sem chodívali za dr. V. Tinclem, který tu začínal jako mladý lékař. Bývala tu také pumpa, která zásobovala tento kout pitnou vodou. Sem se chodívalo pro vodu s putnou - to byla dřevěná nůše na záda s polopem. Voda se přenášela do štoudví. Štoudev byla v každé domácnosti, vodovod neexistoval. Býval tu i domek Hotových, který zmizel v nenávratnu a s ním i pěšina, která tudy vedla. Další zmizelý domek byl na začátku uličky „Slepá“ hned na rohu, dnes je tu skladiště chovatelů. Za našich mladých dětských let tu bydlívala v maličkém domečku rodina Horčicových, pak zde bydleli manželé Čechovi. Poslední zmizelý domek, který zde uvádím, je po panu Václavu Veselém. Byl listonošem, kostelníkem, hospodářem a italským legionářem z I. světové války. Zůstalo zde prázdné místo.
Doufám, že jsem Vás příliš svým povídáním o tom, jak bývalo, neunavila. Jestli ano, tak se omlouvám.
Na závěr chci dodat. Domečky zmizely jako jejich obyvatelé, ale v nás, pamětnících zůstává na ně vzpomínka, která je laskavá, protože tito staří obyvatelé naší vesnice byli dobří, hodní, skromní a pracovití lidé.
Tyto řádky byly 15. 12. 2005 konzultovány s klecanským rodákem, pamětníkem starých časů, panem Boh. Hladkým.
Marie Štěpánová
Vysvětlivky: RÁČEK bylo obecní vězení pro provinilce
PUTNA dřevěná nádoba - vyráběl mistr bednář, sloužila k přenášení vody od pumpy do domácnosti, taková dřevěná nůše na popruzích
ŠTOUDEV zásobárna pitné vody, byla v každé domácnosti
ŠIBŘINKY sokolská slavnost
