Dvě raně středověká pohřebiště
Dvě raně středověká pohřebiště v Klecanech, okr. Praha-Východ
Naďa Profantová
Klecany, obec na pravém břehu Vltavy, vstoupily do archeologické literatury již v 18. století. Tehdy byl v poloze u Zámku, na parc. 452 objeven první hrob z doby hradištní s nádobou. Další hroby téhož stáří ze zámecké zahrady vykopal J.Felcmann a samotné hradiště popsal J.L. Píč o více jak 100 let později. Až donedávna nic neukazovalo, že by se jednalo o lokalitu významnou, vzhledem k skrovným archeologickým objevům z raně středověkého období i faktu, že hradiště není zmiňováno v nejstarších písemných pramenech.
Tento pohled změnil až záchranný výzkum v r. 2000, který proběhl přímo v areálu hradiště, resp.v jeho východní části.Na parcele č. 353/13 Ing. Harnacha v Klecanech proběhl archeologický výzkum muzea Praha –Východ (I. Krutina) a Archeologického ústavu v Praze (N. Profantová). Při něm bylo zjištěno 39 hrobů. Toto pohřebiště leží uvnitř hradiště a označujeme je Klecany 2, neboť víceméně současné pohřebiště známe z prostoru zámecké zahrady (Klecany I).
Detail bubínkovité stříbrné náušnice, tak jak se našla v terénu. Pochází z hrobu 53, z Klecan I.
Šlo o malé pohřebiště ležící ve svahu, původně zde bylo asi 50 –70 hrobů. Byl zde důsledně dodržován pohřební ritus, kdy mrtví byli do hrobů ukládáni v natažené poloze na zádech s rukama podél těla a s jednotnou orientací Z-V. Jediné sledovatelné odchylky byly zjištěny v případech, kdy pravá nebo levá paže směřovala do oblasti pánve - tedy do klína. Ženské a dětské hroby byly poměrně bohatě vybavené, mužské hroby nejspíše obsahovali jen nůž, či byly bez výbavy, muži se v důsledku křesťanství vzdali svých společenských atributů - především zbraní. Nejvýznamnější hroby se koncentrovali ve střední části pohřebiště, jde o hroby 14,22,23. Hrob 22 obsahoval masivní stříbrné esovité záušnice, karneolový korál, stříbrnou katorgu (schránku na amulet) s rytou výzdobou 2 bájných zvířat a 2 železné nože s pocínovanou železnou rukojetí. Nože měly kvalitní čepele provedené technikou vlnkového svaru, díky tomu a štíhlému tvaru čepelí snad mohlo jít i o chirurgické nástroje. Uvnitř kaptorgy (schránky) - byla vlákna lnu a malé kůstky, tento obsah měl magicky ochraňovat významnou ženu zde pohřbenou. Ta snad mohla být kdysi léčitelkou.Víme totiž, že u její ruky byl nalezen cizí, asi dětský zub a že místní komunita byla ošetřována kvalitně. Vedle pohřbený muž totiž prodělal jeden z nejnáročnějších zákroků - tzv. trepanaci lebky, kdy musela být vyříznuta část této kosti - a operaci přežil. Bohužel již nezjistíme, jak byla tato žena stará, její kosti zničila povodeň r. 2002. Na pohřebišti byla jen jedna žena vybavena bohatěji než naše „léčitelka“- žena z hrobu 23.
Stříbrnou bohatě zdobenou schránku na amulety měla na hrdle žena z hrobu 22 na pohřebišti Klecany II.
Její záušnice byly zlaté, místo kaptorgy měla náhrdelník tvořený skleněnou, dvěma velkými stříbrnými jemně granulovanými perlami a perlou ametystovou. I ona měla velmi kvalitní drobný nožík, který mohl sloužit spíše k toaletním zásahům než pro běžnou potřebu. Jedním z nejstarších hrobů byl dětský (cca okolo 1 roku) h. 28, kde holčička byla ozdobena soupravou 11 stříbrných náušnic a záušnic našitých původně na čelence. Na krku měla náhrdelník asi ze 40-50 drobných skleněných korálků. Tento hrob můžeme datovat do 1. třetiny 10. století, neboť obsahuje 3 náušnice s granulovanými hrozníčky moravského typu: ty se zde nosily ke konci 9. a na počátku 10. století, záušnice ukončené esovitě se pak začaly nosit až na počátku 10. století, kdy patrně výbava šperků vznikla. Na pohřebišti se pohřbívalo určitě v prvých 2 třetinách 10. století, možná i o něco déle.
Nové poznatky přineslo i již dříve známé pohřebiště č. 1.
Atraktivní náušnice - hrozníčkovitou z hrobu dívenky ve věku do 2 let z pohřebiště Klecany II,
Ta byla vybavena kolekcí 11 stříbrných náušnic a záušnic, původně našitých na látkové čelence
a náhrdelníkem z korálků různých barev. 1. třetina 10. století.
Výzkum pod vedením N. Profantové proběhl především v r. 2005, omezeně ještě r. 2006. Na tomto pohřebišti také pohřbívala tehdejší společenská elita, žijící nejspíše na hradišti. Mezi nejvýznamnější pohřby patří bojovník z hrobu 22, který byl pohřben ve dvou odlišných oděvech – s dýkou a bojovou sekerou, v okovaném vědru dostal nápoj na poslední cestu. Jeho hrobka patřila k nejhlubším a největším, na vnitřní “rakev“ mu jeho žena či dcera při obřadu položila náušnice, které si strhla z účesu. Ty ukazují, že byl pohřben také v 1. třetině 10. století. Nejbohatší žena měla 5 či 6 stříbrných náušnic, všechny moravského typu, zdobené granulací. Kromě toho měla náhrdelník složený minimálně z 64 skleněných korálků a u pasu 2 nože. Její hrob může pocházet z poslední třetiny 9. století. Nejbohatší dívenka - asi tříletá - měla také náušnice, byť jenom pozlacené, zelené skleněné korále a na náhrdelníku železný přívěsek. Ten též sloužil jako amulet, na něm jsme zachytili lněná a patrně i hedvábná vlákna. Kromě toho měla u pasu velký nůž ve zdobené pochvě a jídlo v nádobě, pití v dřevěném, železem okovaném vědru.
Pohled do hrobu tříleté dívenky, vybavené jídlem a pitím na poslední cestu. Klecany I, hrob 31.Přelom 9. a 10. století.
Na rozdíl od pohřebiště na hradišti, měli někteří pohřbení nejen nápoje, ale i maso na poslední cestu. Většinou šlo o mladou slepici, původně zřejmě na dřevěném talíři. Víme, že někteří pohřbení měli v nádobě obilnou kaši. Zvláštním milodarem je vajíčko - symbol životní síly a znovuzrození, umožňuje vznik živého z „neživého“. To mívali u nohou jen mrtví na pohřebišti Klecany I. Na pohřebišti v Klecnech I bylo zachyceno cca 46 hrobů, s dřívějšími akcemi jich je 66. Pohřebiště bylo velké, původně čítalo minimálně 160-200 hrobů, některé ještě v západní části pohřebiště čekají na odkrytí, značná část jich byla zničena v 1. polovině 20. století. Trvalo déle než druhé pohřebiště, nejméně do přelomu 10-11. století. Bylo konzervativnější, křesťanské zvyky na něj pronikaly velmi omezeně. Více se zdůrazňovaly příbuzenské vztahy, někteří byli pohřbíváni do stejné hrobky (dvě ženy), manžel s manželkou byly pohřbeni do společné hrobky a nejspíše se drželi za ruce. Na obou pohřebištích byly velmi početné hroby dětí, ukazující na značnou úmrtnost dětí do 6. let. Jeden malý chlapec(pohlaví zjištěno pomocí DNA) měl hrob dokonce označený kamennou stélou, postavenou v nohách, což je jev v 10. století dosti vzácný.
Pohled do hrobky, kde byly postupně pohřbeny dvě snad příbuzné ženy. Klecany I
Co nového přinášejí archeologické výzkumy v Klecanech?
Ukazují především na větší a dřívější význam hradiště v obci, které leželo naproti slavnějšímu Levému Hradci a udržovalo optické (signalizační) spojení nejen s ním, ale i s Pražským hradem. Vzniklo jen o málo později než Levý Hradec, na přelomu 9. a 10. století, i na něm žili významní velmoži a bojovníci. Šlo patrně skutečně o Pravý Hradec, zmiňovaný pozdějšími písemnými prameny. Mezi oběma hradišti fungoval strategicky významný brod přes Vltavu a kontrolovala se z nich dálková cesta. Na hradišti musel existovat ve 2. polovině 10. a v 11. století kostel, nevíme zda kamenný či dřevěný. Kde asi stál? Jeho polohu se může v budoucnu ještě podařit odkrýt, budou-li mít archeologové nutnou dávku štěstí. Očekávali bychom jej v blízkosti pohřebiště na hradišti, ovšem nic tomu nenasvědčuje a část plochy je již zastavěna. Přestěhovalo se pohřebiště za ním kamsi více nad řeku? Bylo hradiště vnitřně členěno, mělo rezidenční reprezentativnější část? Podle geomagnetického průzkumu se domníváme, že ano, ale archeologický výzkum v podezřelém místě neproběhl. Dnes se již odvážíme vyslovit hypotézu, že oba Hradce –Levý a Pravý vytvářely v 10. století významnou mocenskou a správní jednotku, sídelní aglomeraci Levý Hradec-Klecany. K ní patřila i běžná sídliště, objevená a dosud neprozkoumaná, na katastru Klecan i Roztok. Tak naše poznatky z Klecan a protějšího Žalova, kde bylo odkryto další podobné pohřebiště v l. 2003-4, pozvolna mění „ustálený obraz éry prvních Přemyslovců“.
Zpracovávání archeologických výzkumů trvá poměrně dlouho, je nutno provést detailní analýzy ( např. antropologické určení pohlaví, věku a některých nemocí pohřbených, analýzy zbytků látek, kovových slitin ozdob, dřev, z nichž byly vyrobeny dřevěné konstrukce v hrobech) než je možné formulovat konečné hypotézy a závěry. My se naše poznatky pokusíme shrnout v knize o významu Klecan v 9-11. století.
Literatura:
Profantová, N. 2005: Vzniká nový obraz éry prvních Přemyslovců, Svět vědy 9, 28-31.
