C.K. schody v Klecanech
Císařské schody v Klecanech na věčnou památku
zázračné záchrany Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa
Některá místa i věci jsou pro nás obyčejné, protože při každodenním míjení si ani neuvědomíme, jak staré a významné mohou být. Stávají se prostě součástí našeho života, míjíme je a bereme jako samozřejmou součást našeho bytí.
Také v Klecanech máme taková místa. Nemusíme je dlouze hledat. Všiměte si například schodů, které vedou z náměstí ke kostelu. Vidíme je každý den a málokdo si uvědomí, že tu stojí již 155 let.
Spodní část je stále používána, se znatelnými stopami rekonstrukcí, horní část, která končí u boční branky ke kostelu silně nahlodaná zubem času již neúprosně mizí mezi bujným porostem. Zmizí, nebo se najde síla, která je zachová věkům budoucím?
Několik pohledů na schody v rozmezí let 1890-1910
A jak to vlastně bylo s c.k. schody v Klecanech? Přečtěte si zápis ve farní kronice (pamětní kniha Liber Memorabilium vedená od roku 1836):
Roku 1852 se na zimu zarovnával pahorek pod farním kostelem, a to z důvodu, aby mohly být postaveny kamenné schody ke kostelu. Stavba schodů byla také ihned zahájena a tyto obdržely název Císařské schody (c.k. schody), na věčnou památku zázračné záchrany Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa, neboť ten ze všech nejvyšší byl za jasného dne při promenádě v sídelním městě Vídni přepaden zezadu nožem ( 18. února 1853) hanebným ničemou jménem Libenyi, rozeným z Uher. O jejich postavení se nejvíce zasloužil současný starosta pan Jan Strach, který uspořádal sbírku na pokrytí stavebních nákladů, které mají činit 300 zlatých konvenční měny. Nezdá se ale, že by pískovec hodlal být trvanlivý, pochází ze zeměšského pískovcového lomu.
Následujícího roku byly na věčnou památku nejvyšší oslavy sňatku Jeho c.k. apoštolského Veličenstva císaře Františka Josefa s nejosvícenější princeznou Alžbětou Bavorskou, který se konal 24, dubna 1854, vysázeny po obou stranách schodů agocijské stromy, když předtím, po vykonání slavností bohoslužby v přítomnosti velkého počtu lidí, kteří společně se školní mládeží zpívali národní hymnu, byly čtyřmi zvolenými školáky na přední straně schodů vysázeny dva císařské stromy - lípy.