Korunovační klenoty
Vzpomeňte, že podle pověstí prý bájná kněžna Libuše potopila zlatou kolébku
Letos v září tomu bude 661 let, kdy byl král Karel IV. korunován na českého krále. K této slavnostní události nechal král zhotovit novou korunu, která posléze byla zasvěcena svatému Václavovi. Je tak oprávněně nazývána jako „svatováclavská koruna“.
Prvně je existence koruny zmíněna v ochranné bule papeže Klimenta VI., datované v Avignonu 6. května 1346. V dalším roce bylo zhotoveno dochované kožené pouzdro, které vyniká náročným řemeslným zpracováním. Z nápisu na něm je zřejmé, že: „korunu dal zhotovit Karel IV. ku chvále Boží a mučedníka svatého Václava“.
Důraz, jaký král přikládal významu dávné tradice českého státu, vtělil do svého nového Řádu korunování českého krále a do Řádu požehnání královny (návštěva Vyšehradu v předvečer korunovace, uctívání lýkových střevíců Přemysla Oráče atd.). Záměrem zřejmě bylo novou korunou symbolizovat českou královskou tradici a kontinuitu, uvnitř českého státu i navenek. A zde je vylíčení korunovace :
Léta páně 1347….se pan Karel, král římský, vrátil z Tyrol do Prahy a byl s převelikou radostí uvítán od knížat, urozených, prelátů i duchovenstva a lidu a v nejbližší neděli před svátkem Narození blahoslavené Panny Marie ( 2. září ) byl spolu se svou manželkou, paní Blankou, ctihodným panem Arnoštem, prvním pražským arcibiskupem, šťastně a slavnostně korunován, on na krále a ona na královnu v Království českém.
I byl postaven dům pro hostinu v městě pražském, na tržišti u svatého Havla, ověšen čalouny a hedvábnými látkami a všichni byli nádherně obslouženi. V ten den přišli páni Království českého každý podle svého stavu a vykonávali na krytých ořích své úřady novému králi a posluhovali, jak bylo zvykem, u stolu. A po smutku, jejž měli pro smrt krále Jana, zavládla z této korunovace mezi lidem veliká radost.
Král pak daroval korunu, jíž sám byl korunován, svatému Václavu, aby byla v určených dnech v Pražském kostele vkládána na jeho hlavu a ustanovil, že všichni čeští králové, jeho nástupci, mají být korunováni touto korunou a mají ji užívat jen v den své korunovace a týž den ji uložit na noc do pražské sakristie, a to pod trestem vyobcování z církve, který by pro to vynesl pan papež.
Co víme o svatováclavské koruně, která spočinula v neděli 2. září léta Páně 1347 na hlavě krále Karla a jeho choti Blanky z Valois?
Koruna je vysoká 19 centimetrů, shodného průměru a váží 23358,3g. Zhotovena je ze zlata o ryzosti 21-22 karátů (850/1000). Sestává z vysoké obroučky, která přechází do čtyř velkých trojlistů – lilií. Uvnitř je překřížena dvěma kamerami s křížkem na vrcholu. Na křížku je latinský nápis, který udává, že „zde je trn z koruny Kristovy“. Má 96 drahokamů –safírů, spinelů, rubínů a smaragdů- které vesměs pocházejí z orientálních nalezišť. Většina z nich má nepravidelný tvar přírodních valounů, minimálně jsou broušené, nebo jen vyleštěné. Další ozdobou je 20 perel.
Největší kámen se nachází na přední straně koruny. Je to veliký safír, pouze leštěný přirozený valoun nepravidelného tvaru. Jeho váha je odhadována na 250 – 290 karátů. I ostatní vzácné drahokamy a perly činí z této koruny unikátní klenot středověkého zlatnictví jak našeho, tak i evropského.
Další základní části korunovačních klenotů – královské jablko a královské žezlo – jsou značně mladšího původu. Oba klenoty jsou zhotoveny z 18ti karátového zlata. Jablko, vysoké 22 cm a váží 780gr. Je zakončeno vysokým křížem, zdobeným drahokamy a perlami.
Žezlo má hmotnost 1013 gr a délku 67 cm. Ukončení tvoří stylizovaná hlavice s perlami, čtyřmi spinely a čtyřmi safíry. Původní královské žezlo Karla IV., zhotovené ze stříbra se dnes nachází v pokladnici vídeňského Hofburgu.
Korunovačními klenoty bylo korunováno 21 českých králů a 18 českých královen. Posledními byli český král Ferdinand V. a jeho choť Marie Anna Sardinská. Jejich korunovace proběhla v roce 1836. Ferdinand V. předal svou moc v roce 1848 Františku Josefovi I., který vládl až do roku 1916, ale nikdy se za českého krále korunovat nedal. A to mu Čechové nemohli zapomenout.
V současné době jsou korunovační klenoty, ke kterým byl přiřazen ještě kříž, nazývaný korunovační, uloženy v kapli svatého Václava, respektive v komoře, staré dnes přes šest set let. Přístup k ní je po úzkých točitých schodech. Za železnými dveřmi, zavřenými sedmi těžkými zámky, je pancéřová skříň, se stejným počtem zámků. A každý z těchto klíčů má v úschově sedm významných lidí. Jsou to: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta a primátor hl. města Prahy. O jejich vystavení rozhoduje výhradně prezident republiky.
Klenoty jsou vystavovány pouze výjimečně, v minulém století to bylo celkem 9x, naposledy si je lidé mohli prohlédnout od 3. do 13. července 2003.
Další možnost máte právě nyní. Od soboty 19. dubna do úterý 29 dubna v eVladislavském sále na Pražském hradě.
Spinel – krychlový minerál, patřící do skupiny spinelidů, název pochází pravděpodobně z latinského spina – trn, podle ostrých oktaedrických krystalů. Tvrdost 8, barvy žluté, zelené, červené, modré, hnědé, černé nebo i bezbarvý. V dřívějších dobách byl pokládán za rubín. Největší spinel je zasazen v korunovační koruně ruských carů a váží 398,72 karátů.
Beneš Krabice z Veitmile (starší prameny uvádějí z Weitmile), po tvrzi Veitmile u Smrkovin, český spisovatel, kronikář a pražský kanovník. Řídil od roku 1355 stavbu svatovítského chrámu. Autor Kroniky pražského kostela. Na výzvu Karla IV. přepracoval Kroniku Františka Pražského a rozšířil ji až do roku 1374. +27.7.1375.
Použitá literatura: České korunovační klenoty, pamětní vydání 1993
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa-sp-
K tomuto článku můžete vložit svůj komentář
Přispívat do diskuze může pouze registrovaný uživatel.Korunovační klenoty
Vložil: bob - neregistrovaný - 2009-02-15 23:03:00největší spinel drahokamové kvality je samaritan spinel z Teheránu, má 500 karátů.
