Klecansky zpravodaj 2/2009
Ročník XXVIII, Únor 2009 / Číslo 2.
Zpravodaj 2/2009 ve formátu pdf. 2_09.pdf (1,5MB)
zbytek se ztrácí v množství.
Rok Václava Beneše Třebízského
Naši kronikáři nás upozornili na řadu letošních výročí. Nejvýznamnějším je bezesporu dvojí výročí Václava Beneše Třebízského: 160 let od narození (27. února 1849 v Třebízi) a 125 let od úmrtí (20. června 1884 v Mariánských Lázních).
Spisovatel Václav Beneš, uměleckým jménem Třebízský, současník Aloise Jiráska (ten se narodil r.1851), prožil v Klecanech posledních osm let života. Podobně jako jeho rodná obec Třebíz a jako město Slaný, kde studoval, máme i u nás na něj několik památek:
- dva pomníky (u kostela a ve stráni pod hostincem Srdíčko)
- pamětní místnost na faře, kde jako kaplan bydlel (tak zvanou kaplanku)
- jeho jméno nese náměstí a obřadní síň na Městském úřadě
- zvon, který byl zavěšen na věž kostela před deseti lety, v roce 1999, má jméno Václav
- panel před farou se znázorněním důležitých míst spisovatelova života
- odpočívadlo s křížem a lavičkou v háji, tak zvanou Benešovku
Nedochoval se model rodného domku v Třebízi, zhotoveného v měřítku 1:20. Stával na zahrádce před farou. V kaplance na faře jsou souborná i jednotlivá vydání jeho děl a drobné předměty z pozůstalosti.
Tak jako při každém kulatém výročí V. B. Třebízského, chceme i letos uctít památku spisovatele, který ve svých knížkách vyzdvihoval českou historii.
Kulturní komise městského zastupitelstva Klecany uspořádá několik akcí:
V neděli 15. února odpoledne bude v obřadní síni na Městském úřadě zahájena výstava o životě a díle V. B. Třebízského.
Klecanská veřejnost se bude moci zúčastnit zájezdu ke hrobu V. B. Třebízského na vyšehradském hřbitově v sobotu 21. února. Na červen tr. se uvažuje o zájezdu do spisovatelova rodiště v Třebízi a do Městského muzea ve Slaném a také samozřejmě o vlastivědné vycházce po Klecanech s návštěvou kaplanky na klecanské faře.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaZdena Lomová
Vzpomínka na režiséra Svatopluka Innemanna
Dne 18. února 1896 se ve slovinské Lublani narodil Svatopluk Innemann. Přestože byl vyučený uzenářem, lákal ho od mládí svět filmu. V kinematografii začínal v roce 1918 jako kameraman. Režijně debutoval v roce 1920 pohádkou Červená Karkulka. Z jeho dalších filmů si připomeňme např. Josef Kajetán Tyl (1925), Švejk v ruském zajetí (1926), Tchán Kondelík a zeť Vejvara (1929), Psohlavci (1931), Muži v offsidu (1931), Sextánka (1936), Švanda dudák (1937). Svatopluk Innemann rovněž příležitostně hrál malé a epizodní role např. ve filmu Lešetínský kovář, Dobrý voják Švejk, Falešná kočička a další.
Jeho filmařskou činnost přerušila na přelomu 30. a 40. let minulého století duševní choroba. Filmový pás života Svatopluka Innemanna se dotočil 30. října 1945. Značnou část svého života žil v Klecánkách v domě č.p. 27, kde také v pouhých 49 letech zemřel.
JH
Z Rady města
12. ledna - Rada města:
1. Prověřila plnění úkolů z minulé Rady.
2. Doporučuje změnu názvu části ulice „Na Kopečku“ na ulici „U Louže“, předá Zastupitelstvu města ke schválení .
3. Schválila výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku „urbanisticko-architektonická studie přívoz Klecánky“ v souladu s usnesením Rady města č.j. 1577/08.
4. Schválila částku 10.000,- Kč na pořádání plesu organizaci Junák – středisko Havran, který se bude konat 14. února 2009.
5. Č.j. 44/09 schválila dohodu o provedení práce na studii DPS s ing. arch. Terezou Kilingerovou za cenu 15.000,- Kč.
6. Projednala změny nájemného pozemků , bytových a nebytových prostor a pověřila Z. Kudláčkovou doložením dalších
podkladů.
7. Navrhuje Zastupitelstvu města revokaci usnesení k převodu komunikace par.č. 141/7 o výměře 46 m2 a 142/15, 142/16 v majetku Jana Fafka do majetku města Klecany.
8. Vzala na vědomí úhradu dotace pro Farní charitu Neratovice ve čtyřech splátkách ve výši 80.000,- Kč.
9. Projednala návrh firmy Next s.r.o. - elektrické zabezpečení areálu v Dolních Kasárnách a předloží Zastupitelstvu města.
10. Vzala na vědomí odpověď České inspekce životního prostředí na podnět obtěžování zápachem a kouřem a předá komisi životního prostředí .
11. Č.j. 10/09, č.j. 30/09 vzala na vědomí zprávy o činnosti Obecní policie Zdiby na území města Klecany za listopad a prosinec 2008.
12. Č.j. 12/09 schválila finanční příspěvek ve výši 500,- Kč na Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje, Praha-východ.
13. Č.j. 9/09 schválila proplacení fa f. Veselý za odvoz stavební suti - likvidaci bývalých vyhořelých šaten v areálu Sportklubu v částce 21.896,- Kč.
14. Č.j. 26/09 projednala žádost o odkoupení pozemku p. Hořánka a předá Zastupitelstvu města.
15. Č.j. 35/09 vzala na vědomí protokol o kontrole č. 18 kontrolního výboru o stavu pokladny.
16. Souhlasí se změnou nájemce pozemku pod garáží na Sídlišti, od p. Příbanové na p. Ohorodnyk Natálii.
17. Č.j. 31/09 vzala na vědomí oznámení zahájení řízení o změnách v silniční síti v k.ú. Bášť, Klecany, Klíčany a Sedlec Kraj. úřadu Stř. kraje.
18. Schválila, že poplatek za umístění tel. přístroje v ohlašovně požárů bude platit MěÚ Klecany.
19. Č.j. 21/09 vzala na vědomí nesouhlas
s návrhem územního plánu p. Velíška Jaroslava a p. Velíška Radovana a předá ing. Vichovi pořizovateli ÚP.
20. Schválila umístění sběrných boxů na elektroodpad – velký kontejner bude umístěn u pošty a sběrný box na MěÚ.
21. Schválila nákup chybějících uličních štítů.
19. ledna - Rada města:
1. Prověřila plnění úkolů z minulé Rady
2. Č.j. 62/08 projednala vyúčtování pečovatelské služby – Farní charita Neratovice za měsíc prosinec 2008 a pověřila vedení města uzavřením dohod s obcí Husinec-Řež a Zdiby - poskytování služeb.
3. Souhlasí s prodloužením nájemních smluv pro p. Mačalíkovou a p. Szöl-lösovou na pozemky na Vinici.
4. Vzala na vědomí ukončení nájmu ve zdrav. středisku Metropolitního regionu – sdružení ochránců přírody a doporučuje pronajmout prostory pro účely zdravotnictví.
5. Č.j. 84/09 schválila žádost k povolení provozování výherního automatu v restauraci Srdíčko – JOKERS ev. č. SY 72188.
6. Č.j. 66/09 vzala na vědomí informaci o přijetí dotace ve výši 600.000,- Kč na vybavení dětských hřišť od Letiště Praha v rámci programu „Dobré sousedství“.
7. Č.j. 92/09 vzala na vědomí žádost ZUŠ o finanční příspěvek na nákup klavíru ve výši 430.000,-Kč, předá finančnímu výboru a Zastupitelstvu města.
8. Vzala na vědomí návrh JUDr. Moravce na využití areálu Dolních Kasáren a předá Zastupitelstvu města.
9. Č.j. 88/09 vzala na vědomí dopis Ministerstva obrany, sekce správy majetku ohledně „čistírny odpadních vod“
a pověřila vedení města dalším jednáním. Jednání na MO se bude konat 21. ledna 2009.
10. Č.j. 51/09 vzala na vědomí dopis Veolia – Stř.vodárny – oznámení používání hydrantů pro požární účely a zanesení těchto vybraných hydrantů do požárního řádu města.
11. Č.j. 64/09 vzala na vědomí cenovou nabídku na zpracování projektové dokumentace – parkové úpravy v celkové hodnotě 813.510,-Kč, vzhledem k rozpočtu Rada města nabídku neschválila.
12. Č.j. 91/09 vzala na vědomí finanční plán 2009 ZŠ a MŠ Klecany a pověřila vedení města dalším jednáním – upřesnění jed. položek.
13. Č.j. 86/09 vzala na vědomí nabídku f. Elektrowin pro zpravodaje obcí a měst a pověřila místostarostu L. Němečka jednáním s redakční radou Zpravodaje.
14. Schválila termín Zastupitelstva 16. února 2009 v 18.15 hodin.
Svoz odpadu – aktuální problém
Vzhledem k přetrvávající nespokojenosti občanů s výměnou společnosti svážející odpad z našeho města jsem požádala p. místostarostu L. Němečka o vysvětlení, proč k výměně došlo a jaká jsou v současné době pravidla svozu komunálního i tříděného odpadu.
“ V minulém období odpadky v našem městě odvážela firma IPODEC - ČISTÉ MĚSTO, a.s.. Vzhledem k neustálému nepořádku ve městě jsme se snažili zvýšit spolupráci se svozovou společností. Nezájem obchodního zástupce společnosti IPODEC nás dovedl ke snaze najít jinou svozovou společnost, která bude stávající služby provádět
ke spokojenosti všech a zároveň nám poskytne v rámci odpadového hospodářství další služby.
České sběrné suroviny, nám nabídly splnění našich požadavků a okamžitou spolupráci. Prověřili jsme několik referencí v obcích, kde ČSS sváží a byla nám potvrzena spokojenost se společností. Proto jsme od listopadu 2008 přešli k této firmě. Aby nebyl porušen zákon o veřejných zakázkách, byla smlouva s ČSS uzavřena jen do konce roku 2009. V letošním roce proběhne výběrové řízení, které by mělo vybrat svozovou společnost, na více let. Do tohoto výběrového řízení budou přijaty všechny společnosti, které budou mít zájem a podají své nabídky v určeném termínu.
Nyní už ke stávajícímu vývozu ČSS. Společnost ČSS respektovala náš požadavek a nechala v Klecanech svozový den komunálního odpadu v pondělí, tak jak býval. Dispečer ČSS vytvořil plán svozu, který není shodný s tím který měl IPODEC. Proto tam, kde se dříve vyváželo ráno se dnes třeba vyváží odpoledne a naopak. Společnost při každém vývozu zapisuje přesně počet nádob s komunálním odpadem, který v jednotlivých týdnech vyprazdňují. Na základě této evidence platí město jen za skutečně vysypané nádoby. Proto pokud se stává, že nádoba, ve které je minimum odpadků,
zůstane nevysypaná, je to ve většině případů z toho důvodu, abychom neplatili zbytečně mnoho peněz.
Pro informaci uvádím ceny vývozů (vyprázdnění 1x jedné nádoby) :
120 l nádoba 23,50Kč
240 l nádoba 42,50 Kč
1100 l kontejner 159,- Kč,
za kontejnery na tř. odpady platí město
149,-Kč /kontejner / 1 vývoz - plasty a papír,
156,- Kč /kontejner/ 1vývoz - sklo a nápoj. kartony
Při sečtení všech těchto čísel se jednoduše dopočítáme, že likvidace odpadů stojí město cca 2 000 000,- Kč ročně. Proto vysypaná nádoba, která má jen po dně odpadků nám z městského rozpočtu odčerpává prostředky, které by se mohly využít k jiným účelům. Tímto, samozřejmě, nechci omlouvat problémy při vývozu, které jsme všichni zaregistrovali. Ale na druhou stranu, každý z nás někdy někde začínal a určitě si každý pamatuje, jak to šlo jemu samému, zvláště, když mu u toho ještě každý nadával, to se pak pracuje. Po několika nepodařených vývozech, jsme situaci řešili s ředitelkou ČSS, paní Soukupovou, která se osobně účastnila několika vývozů. Od té doby se situace
výrazně zlepšila.
Samozřejmě, výběrové řízení proběhne v horizontu několika měsíců a jestli vítězem budou ČSS či někdo jiný se teprve uvidí. Pokud máte stále ještě někdo zásadní problémy s vývozem, dejte nám vědět na tel. číslo 284 890 064, 284 892 720, nebo osobně či e-mailem muklecany@klecany.cz abychom mohli vše vyřešit ke spokojenosti nás všech.“
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaD. Horová a L. Němeček
Proč nepálit odpadky doma?
Končí topná sezóna a začíná období, kdy můžeme na topení šetřit a přitápět si jen po večerech. Řada domácností v Klecanech začne spalovat v kamnech různé odpadky a obtěžovat sousedy nejen zápachem, ale i nebezpečnými jedy.
Co při domácím splování odpadů vzniká?
| Druh odpadu | Co vzniká | Čím tyto zplodiny škodí |
| PVC, staré palety, dřevo z demolice, rozbitý nábytek, chemicky ošetřené dřevo, dřevotříska, nápojové kartóny | Dioxiny, furanty a další chlororganické látky | Rakovinotvorné, dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nervového systému, změnám hormonálního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Dlouhodobě se hromadí v těle. |
| PVC | fosgen | Vysoké koncentrace: poleptání plic a smrt; nižší koncentrace: nemoci dýchacích cest |
| Plasty | ftaláty | Poškozují ledviny a játra, kde se hromadí, způsobují vrozené vady. Některé jsou rakovinotvorné. |
| Polypropylén (PP), polyetylen (PE), PET, pryž (guma) | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) | Obsaženy hlavně v tmavém kouři a sazích. Rakovinotvorné, toxické a mutagenní vlastnosti. Dlouhodobě se hromadí v těle. |
| Dřevotříska, koberce, tapety | Formaldehyd a další aldehydy | Rakovinotvorné a mutagenní účinky, dráždí oči a plíce, působí alergie. |
| Polystyren (PS) | styren | Rakovinotvorný, ve vyšších koncentracích poškozuje oči a sliznice. Dlouhodobé vystavení jeho vlivu ovlivňuje nervový systém a způsobuje bolesti hlavy, únavu, slabost a deprese. |
| Celobarevné letáky a časopisy, nápojové kartóny | Těžké kovy | Toxické, do různé míry rakovinotvorné. Mohou způsobovat vrozené vady. |
| Pryž (guma) | Oxid síry | Dráždí dýchací cesty. Ve vyšších koncentracích způsobují poškození plic. |
| Plasty, listí, tráva | Oxid uhelnatý | Jedovatý, váže se na krevní hemoglobin. |
| Umělé textilie | čpavek | Dráždí oči, sliznice nosu, působí nevolnosti a bolesti hlavy |
| kyanovodík | Škrábání v krku, zarudnutí spojivek, bolesti hlavy a závratě. |
Vzniká mnoho toxických látek. Následující tabulka shrnuje, jaké druhy zplodin při nedokonalém splování odpadů v kamnech mohou vznikat a kdy a čím jsou škodlivé. Množství škodlivých látek závisí na tom, co spalujete.
K dioxinům patří nejsilnější syntetické jedy, např. tetrachlordibenzodioxin (TCDD). Fosgen byl v 1. Světové válce používán jako bojový plyn. Ftaláty jsou podle Světové zdravotnické organizace ještě škodlivější než nechvalně známé polychlorované bifenyly. Proč tolik jedů? Teplota hoření v kamnech je příliš nízká a palivo nemá dostatečný přísun kyslíku nutný pro dokonalé spálení. Podle zákona o ovzduší (č. 86/2002 Sb.) je na otevřeném ohni dovolené používat jen dřevěné uhlí, čisté dřevo a suché rostlinné materiály. V kotlích a kamnech lze podle tohoto zákona spalovat jen palivo předepsané výrobcem. Při porušení těchto pravidel riskujete správní řízení a pokutu až 30 000 Kč. Pokud vás samotné někdo obtěžuje spalováním svých odpadků a nehodlá přestat ani na vaši žádost, obraťte se na městský úřad, popřípadě na policii.
Jak se odpadu zbavit bezpečně?
Snažte se množství odpadů co nejvíce omezit. Začněte už při nákupu. Ty odpady, které přece jen vzniknou, roztřiďte a odneste na patřičné místo. Spálením v kamnech se odpadů nezbavíte. Jen je z podoby, kterou lze lehce uklidit, vypustíte do ovzduší, odkud se uklidit nedá a škodí širokému okolí. Na jedy ve vzduchu jsou citlivější děti, těhotné ženy, starší osoby a lidé trpící astmatem nebo jiným dýchacím onemocněním. Mějme
k nim ohled.
Z letáku společnosti ROSA vybrala Z.T.
Další informace na www.rosa.ecn.cz, www.calla.cz, www.arnika.org a dalších serverech
Pořádá v únoru 2009 tyto kurzy a akce v zasedací síni městského úřadu
4. 2. Paličkování
18.00 – 20.00 hodin v zasedací síni městského úřadu, cena 100,- Kč za lekci.
Přineste si herduli, paličky, špendlíky a přízi. Pokud si nechcete pomůcky pořizovat a přesto si chcete paličkování vyzkoušet, můžeme Vám vše zapůjčit. Napište na info@pravy-hradec.cz
Lektorka: Eva Krsová
18. 2. Paličkování
18.00-20.00 hodin, další lekce za stejných podmínek
Lektorka: Eva Krsová
9., 16., 23. 2. Kaligrafie (krasopis)
18.00-19.30 hodin, cena za lekci 50,- Kč včetně materiálu
Lektor: Pavel Kuneš
14. a 15. 2. Masopustní dílna
14.00-17.00 hodin, výroba kašírovaných hlav. Cena podle spotřebovaného materiálu, vstup pro zvědavce zdarma
Lektor: Jan Holub
Jestli máte o některý z kurzů zájem, přihlaste se co nejdříve. Kurz se bude konat, jen pokud se sejde min. 5 účastníků. Přihlásit se můžete na tel. 284890873 po 19. hodině, nebo e- mailem na adrese Info@pravy-hradec.cz. Písemnou přihlášku můžete vhodit do schránky na městském úřadě. Elektronickou přihlášku najdete na našich internetových stránkách www.pravy-hradec.cz.
Masopust
Masopust nazývaný také fašank, nebo-li karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Masopust nebyl téměř ovlivněn křesťanstvím. Obřady a zvyky spojené s masopustem souvisí se zemědělským kalendářem, nastává období jarních prací. Vzhledem k tomu, že od Popeleční středy následovalo postní čtyřicetidenní období před Velikonocemi, staly se zejména poslední dny období masopustu (nazývané např. „ostatky“) svátkem obžerství. V době masopustu se konaly hostiny, tancovačky, vepřové hody apod. Těm, kteří se nemohli zúčastnit veselic se posílala výslužka (klobásy, jitrnice, jelita, škvarky a jiné pochoutky). Kromě masitých dobrot se smažily také koblihy a tzv. Boží milosti, kořalkou se také nešetřilo. V různých krajích a regionech probíhaly oslavy a veselice různými způsoby. Často byl součástí oslav masopustní průvod masek, který s muzikou obcházel město nebo vesnici. Masopust končil v noci před Popeleční středou. Ponocný zatroubil na roh a rychtář vyzval všechny k rozchodu. Ráno na Popeleční středu se snídaly naposledy mastné rohlíky s kávou či mlékem a do oběda se směla pít kořalka. Oběd už byl připraven přísně postní.
Klecanský masopust viz. program kulturní komise
-dh-
Kalendárium aneb stalo se před...
25 lety – 7.2.1984 Bruce McCandless jako první astronaut podnikl výstup do vesmíru bez připoutání
175 lety – 8.2.1834 se narodil ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev, který vytvořil základ periodické soustavy prvků
225 lety – 12. 2. 1784 spojením čtyř do té doby samostatných královských měst vzniklo Královské hlavní město Praha
90 lety – 14. 2. 1919 se narodil cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund (Afrika snů a skutečností, Před Kordillery a další)
375 lety – 25. 2. 1634 byl zavražděn v Chebu vévoda z Frýdlantu a generalissimus císařských vojsk Albrecht z Valdštejna
160 lety – 27. 2. 1849 se narodil Václav Beneš Třebízský, katolický kněz a romanopisec působící od roku 1876 v Klecanech (V záři kalicha, Trnová koruna, Královna Dagmar a další)
145 lety – 29. 2. 1864 se narodil Josef Svatopluk Machar, básník, prozaik a publicista (Čtyři knihy sonetů, Zde by měly kvést růže, V záři helénského slunce a další). V roce 1918 byl jmenován čestným občanem Klecan
Co se šustlo v naší škole ….
Tělocvičnou opět zněl rock
Rok 2009 jsme letos zahájili poněkud netradičně. Hned 6. ledna k nám zavítali naši známí rockeři z Karlových Varů a nezklamali. V pořadu Vývoj českého rocku jsme se vrátili do let šedesátých a hudebními ukázkami i poutavým výkladem pana Milana Parnahaje jsme se dostali až do současnosti. Dětem se líbily všechny ukázky, bezkonkurenčně však zvítězila píseň skupiny Visací zámek. Na závěr pan Parnahaj prověřil, co si děti z pořadu zapamatovaly. Bylo toho dost, a tak sklidily velkou pochvalu. Teď už se zase budeme těšit na nějaký nový zajímavý pořad.
Dagmar Rauschová
LAKOMÁ BARKA
4. 12. 2008 jsme v sále ZUŠ hráli besídku Lakomá Barka. Hráli jsme ji pro rodiče, ale i pro pana ředitele, pana starostu a pro ostatní hosty.
Po besídce jsme se převlékli v šatně. Potom jsme šli do třídy, kde byla hostina Lakomé Barky. Bylo tam cukroví, jitrnice a dokonce tam byl malý stromeček z perníku, který pekla naše spolužačka Adéla Kubíčková. A potom jsme předali dárky, které jsme vyrobili našim rodičům a zazpívaly si koledy.
Pod stromečkem jsme našli dva dárky, jeden byl pro dívky a druhý zase pro kluky. Dívky dostali album s fotografiemi besídek od první třídy do páté třídy a chlapci dostaly Geomag.
Myslíme, že se nám to docela povedlo. Alespoň rodiče, vážení hosté a naše paní učitelka byli spokojeni.
Šárka Kejmarová, Hana Žemličková,
Eliška Siváková a Markéta Rabiňáková V.A
Příroda kolem nás - Duby
V letošním roce proběhlo v Klecanech několik akcí nazvaných „Zasaď si svůj strom.“ Jedno takové sázení se uskutečnilo také v Klecánkách podél Vltavy, kde byly vysazeny duby. Přesněji řečeno dub letní (Quercus robur), lesníky nazývaný křemelák.
Vzhledem ke klimatickým a stanovištním podmínkám, v nichž se tato část údolí Vltavy nachází, bylo možné volit mezi topoly, olšemi, vrbami či duby letními. Pro svou stabilitu v půdě, i vlhké až mokré, byl zvolen právě dub letní. Jedná se o opadavý, pomalu rostoucí listnatý strom, dosahující výšky až 40 m a průměru kmene 1,5 – 3 m. Dožívá se průměrně 500 let, při čemž se některé prameny zmiňují o dubech starých až 1 500 let. Má vynikající pařezovou výmladnost. Dub je jednodomá rostlina se samčími květy uspořádanými v jehnědách a samičími v chudokvětých klasech. Plodem jsou nažky obsahující dvouděložné semeno – žalud. Dub letní roste téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších částí. Jeho dřevo je tvrdé a trvanlivé, vhodné i pro vodní stavby, neboť vysoký obsah tříslovin zabraňuje hnití. Dále se užívá v nábytkářství, k výrobě pražců, sudů a žaludy tvoří významnou součást zimní potravy lesní zvěře. V léčitelství je používána dubová kůra, která působí svíravě a protizánětlivě.
O něco méně světlomilný než dub letní je dub zimní (Quercus petraea), zvaný též drnák. V ČR se vyskytuje převážně v nižších teplejších pahorkatinách.
Jak je od sebe rozeznáme? Dub zimní má dlouze řapíkaté listy s klínovitou bází, zatímco dub letní má listy s krátkým řapíkem a srdčitou bází. Pro lepší zapamatování se báze listu dubu letního přirovnává k letním podkasaným pumpkám. A abychom to neměli tak úplně jednoduché, tak se stopkami žaludů je to přesně naopak. U dubu letního je stopka dlouhá i několik centimetrů a žaludům dubu zimního „je zima“ a proto se choulí těsně u větvičky na níž vyrůstají. Avšak nebyla by to rozmarná příroda, kdyby nám ponechala stoprocentní jistotu při určování druhů. Ony se totiž oba tyto druhy dubů velmi často kříží a pak je značně obtížné, i pro zkušeného dendrologa, správně určit před jakým dubem se zrovna nachází.
On si vůbec rod Quercus pohrává s našimi znalostmi a pamětí, protože zahrnuje více než 300 druhů rostoucích po celém světě.
Vyberme jich namátkou jen pár:
dub cer (Q. cerris) - žaludy má ukryté ve štětinaté číšce
dub uherský (Q. frainetto) – jeho listy jsou hluboce laločnaté
dub pýřitý (šípák) (Q. pubescens) – má čerstvě rašící listy oboustranně plstnaté
dub korkový (Q. suber) – využívá se z něj korková borka, která se loupe v asi sedmiletých intervalech
dub červený (Q. rubra) – žaludy má umístěné ve velmi mělké číšce
dub bahenní (Q. palustris) – vyskytuje se v bažinatých lesích
dub celokrajný (Q. imbricaria) – jeho listy jsou celokrajné, jak napovídá název, podobné listům vavřínu.
A takto bychom mohli ve výčtu dubů pokračovat na několika stranách textu. To za nás však už udělali četní autoři encyklopedií, naučných slovníků a jiné odborné literatury a nám závěrem nezbývá, než dát za pravdu slovům proroka Mohameda: „Každý potřebuje strom, od kolébky po rakev.“ A já doufám a optimisticky věřím, že budoucnost bude pro nás natolik dobrá, že bude potřeba více stromů na kolébky než na rakve.
JH
Jak se my, Češi, nejčastěji zbavujeme vysloužilých elektrospotřebičů
Každá domácnost produkuje velké množství odpadu. Ideálně se ho zbavujeme tehdy, když před domem máme popelnici, za kterou jednoduše zaplatíme a o její vyvážení se pak nemusíme starat.
Jenže dnes už většina z nás ví, že do popelnice nelze odložit vše. Copak o takový mastný papír od salámu se popelnice spolehlivě postará. Jistou námahu nás stojí roztřídění papíru, plastů či skla. Ale i zde jsme si navykli na modré, žluté či zelené sběrné kontejnery. Co když se nám však rozbije mixér, fén či žehlička? Jsme ochotni je odnést do sběrného dvora, který může být i několik kilometrů vzdálený?
Co napověděl průzkum?
Elektroodpad je momentálně nejrychleji rostoucím druhem odpadu. Celosvětově nyní tvoří až pět procent hmotnosti pevného domácího odpadu, tedy téměř tolik jako plastové obaly.
V zemích Evropské unie, kde se v domácnostech ročně vyprodukuje asi osm milionů tun elektroodpadu, roste jeho objem tempem tři až pět procent ročně, skoro třikrát rychleji než celkový objem odpadu. Před třemi lety, kdy v České republice začínal systém zpětného odběru vysloužilých spotřebičů teprve vznikat, v mnoha zemích Evropy již perfektně fungoval. U nás tehdy – s nadsázkou řečeno – platilo, že většina lidí elektroodpad rozlišovala pouze na dvě skupiny: na ten, co se do popelnice nevejde, a ten druhý, co se tam vtěsnat dá.
Od té doby došlo k výraznému posunu. Ukázal to průzkum, který se opakoval v dvouletém intervalu. Lze konstatovat, že došlo k výrazným změnám v uvažování lidí. S tvrzením „Díky zpětnému odběru se nepovalují stará zařízení v příkopech a na skládkách“ dnes souhlasí 72 % dotazovaných. Když se řekne „zpětný odběr elektrozařízení“, vybaví se podle průzkumu více než polovině dotázaných, přesněji 53 % respondentů „odevzdání elektrozařízení prodejci při koupi nového“.
Co vlastníme, proč to vyhazujeme
Průzkum poskytuje zajímavé údaje i ve vztahu k jednotlivým skupinám elektrozařízení. Tazatelé zjišťovali, kolik a kterých spotřebičů domácnosti vlastní, jaké je jejich průměrné stáří, nebo co bývá nejčastější příčinou jejich obměny.
Například lednice – alespoň jednu vlastní 99 % českých domácností, 50 % lednic je starší pěti let. Novou si 55 % českých domácností pořizuje nejčastěji jednou za šest až deset let. Důvody vyřazení staré lednice jsou v rovnováze. Kvůli poruše ji přestává používat 47 % domácností, 47 % odůvodňuje tento krok nákupem nového, lepšího
modelu. Když už dojde na likvidaci ledničky, odevzdá ji 34 % domácností do sběrného dvora. Za novou ji při nákupu vymění u prodejce 20 % lidí, 13 % starou, ale ještě funkční lednici někomu zdarma věnuje, osm procent prodá do bazaru nebo prostřednictvím inzerátu a stejných osm procent takový spotřebič nějakým způsobem dál používá. Stále ještě však šest procent dotázaných přiznává, že starou lednici prostě postaví k popelnici. Pro srovnání se podívejme třeba na fény a kulmy: vlastní je 83 % českých domácností a 56 % jich je tři až pět let starých. Pokud dojde k výměně, je to v 65 % případů kvůli poruše a jen v 25 % z důvodu nákupu nového, lepšího modelu. A způsob jejich likvidace? Největší množství těchto malých domácích pomocníků, bohužel, končí v popelnici mezi ostatním odpadem. Podle průzkumu je to 44 %. V domácnostech, kde mají větší ekologické zábrany, ale žádné místo zpětného odběru bezprostředně po ruce, jich dál překáží 16 %, pouze 13 % fénů a kulem lidé odevzdají do sběrných dvorů.
