Klecansky zpravodaj 1/2008-pokračování
O Kamenném, Pražském, či Karlově mostě.
Na tom pražském mostě, rozmarýnka roste…..
Víte, kolik je v Praze mostů? Ono se to nezdá, ale 23. A to ještě další 4 byly zrušeny, nebo je odnesla voda.
Nejstarším pražským mostem byl most Juditin, postavený v letech 1158 až1172. Byl to první kamenný most u nás. Most v románském slohu byl dlouhý 514 metrů a široký 6.8 m. Stával v místech dnešního mostu Karlova. Byl zničen povodní 3. února 1342 při jarním tání ledů. Zbytky pilířů jsou při nízkém stavu vody dodnes patrné, mohli byste je vidět trochu níž po proudu řeky. Naposledy se tak stalo údajně za druhé světové války.
Juditin most byl posléze nahrazen stavbou nového, kamenného mostu. Název Karlův je používán přibližně od roku 1870. Tehdy se o změnu názvu zasloužil Karel Havlíček Borovský. V roce 1993 byl 515 metrů dlouhý most zařazen do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Ale začněme od začátku. Přesné datum položení základního kamene prý vypočítali císařovi astrologové. Ti se dobrali k datu 9. července 1357 v 5 hodin 31 minut. Při troše kouzlení těmito čísly se dostaneme k magické řadě lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Ta měla most chránit před útoky zlých mocností. Vzhledem k tomu, že most se majestátně tyčí nad Vltavou dodnes, lze soudit, že se ochrana podařila.
Mezi další legendy patří i údaj o prvním staviteli mostu Petru Parléřovi, kterému v době jeho založení bylo pouhých 24 let. Ten převzal stavbu pravděpodobně až v 60. nebo 70. letech 14. století. Prvním stavitelem byl nejspíš mistr Otto, který se podílel i na stavbě mostu v Roudnici nad Labem.
Za krajně nepravděpodobné je třeba považovat i legendu, že základní kámen mostu položil sám císař Karel IV. Mohutný mlýnský kámen, který posloužil k tomuto účelu by stěží uzvedl svalovec, obdařený mimořádnou silou. Pravděpodobnější verze je, že císař byl položení kamene osobně přítomen.
Moderní expertizy nedokázaly ani to, že do malty byla přidávána syrová vajíčka. Malta byla vylepšována mlékem, pivem, vínem, močí, krví i tvarohem nebo cukrem. Ale i bez vařených vajec z Velvar je zdivo tak pevné, že při opravách mostu po povodni v roce 1890 se musely zbytky poničených pilířů odstraňovat odstřelem.
Již předtím ale potkala most řada katastrof. Byly to ničivé povodně, které poškodily ještě rozestavěný most v roce 1367 a 1432, další velké vody narušily mostní pilíře v letech 1501, 1784 a 1890.
V roce 1496 byl pobořen třetí mostový oblouk směrem od Staroměstské věže. Škoda byla zaviněna převozem těžkého nákladu stavebního kamene. Švédská dělostřelecká palba na konci Třicetileté války v roce 1648 způsobila nenahraditelné škody
na gotické sochařské výzdobě .
Velká generální oprava proběhla v roce 1784, na další došlo v letech 1965 – 1978. V současné době probíhá oprava horní stavby mostu, která začala 20. srpna 2007 a potrvá asi 3 roky. Most bude opravován po částech a zůstane zde čtyřmetrový koridor přístupný veřejnosti. V další etapě se mají po dobu pěti až deseti let opravovat mostní oblouky.
Karlův most je, jak uvedeno výše, 515 metrů dlouhý a široký 9,40 až 9,50 metrů. Výška vozovky je 13 m nad hladinou Vltavy. Má 16 oblouků. Původně byl bez výzdoby, později na něm byl umístněn kříž s Ježíšem Kristem a od 17. století bylo na most postupně umístněno 30 převážně barokních soch a sousoší. V současné době jsou nahrazovány kopiemi. Jako jediné spojení vltavských břehů fungoval most až do roku 1841, kdy se Pražané dočkali dalšího spojení vltavských břehů - mostu císaře Františka I. I díky
kamennému mostu se Praha stala významnou zastávkou na tehdejších evropských obchodních cestách
Až půjdete po Karlově mostě, prohlédněte si nejen krásné sochy, ale podívejte se i na to, jak byl stavěn a jak je opravován. Rozmarýnka zde už dávno neroste, jenom most, omývaný stříbropěnnou Vltavou dál se svou kamennou tváří zůstává jednou
z nejkrásnějších dominant našeho hlavního města.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa-sp-
Našií lednoví jubilanti
Novotná Milena (75), Musil Miroslav (78), Lipovec Antonín (84), Dočekal Jaromír (77, Lojín František (72), Lukášová Věra (76),
Prokop Vlastimil (77), Karlová Eva (83), Tapušíková Libuše (80), Štemproková Věra (74), Oczadlá Helena (72), Herdics Otto (71),
Dušek Jiří (80),
Klecanská štafeta
Na tomto místě mohou klecanští položit otázky osobnosti, kterou si vyberou a která jim bude ochotná odpovědět a pak předá štafetu dál.
Zdena Lomová se ptá Pavly Šebkové.
Proč jsem si ji vybrala? Protože je spoluvydavatelkou Klecanského zpravodaje. Žije v Klecanech už nějaký ten rok. Je hodná a myslím, že i pečlivá maminka dvou malých dětí...
Pavlo, ty pocházíš z vltavského břehu, z pražských Dejvic. Jak sis zvykla na břeh pravý, klecanský?
Nebylo to jednoduché, byla jsem typická pražská holka, pracovala v jedněch novinách a na Prahu nedala dopustit. Dneska, po 13 letech, už bych se vrátit nechtěla. Líbí se mi v Klecanech, našla jsem tady nové přátele, příroda je všude kolem nás a hlavně mám tady rodinu.
Slyšela jsem tě vyprávět o začátku školního roku v září 2007. Překvapilo tě něco ?
Ani nepřekvapilo, synové chodí (jeden do 3. třídy, druhý do MŠ) a skutečně nemůžu říct nic špatného. Paní učitelky jsou výborné, komunikativní, s výukou jsem spokojená, třídy jsou nově vybavené a to platí i pro školku. Tam mají děti navíc ještě krásnou zahradu.
Tvůj muž je hodně zaměstnaný a ty jsi začala znovu pracovat před krátkou dobou. Jak to všechno zvládáš?
Jéé, jako všechny maminky (smích). Rodina, práce, domácnost, pohádky, zahrada, kamarádky, trocha rekreačního sportu (kolo, brusle, lyže...). Je to kolotoč, ale vlastně příjemný. Neumím si představit, jak sedím doma „s rukama v klíně“.
Co děláš, když máš, pokud vůbec máš, trochu volno?
Mám ráda knížky, na ty si najdu vždycky nějaký čas.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaPříští měsíc se ptá Pavla Šebková Petry Borzové...
